Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky. Jiné městské části, ředitelé či i pražský magistrát jsou však skeptičtí k tomu, co se stane, pokud se první rodič rozhodne proti odmítnutí svého dítěte protestovat.

Nedostatečné kapacity škol i jejich rozdílná kvalita vedou v Praze k problémům s tzv. spádovou turistikou, tedy situací, kdy je dítěti z jiné městské části či i z jiného kraje účelově změněna adresa bydliště do jiné spádové oblasti. Často se to tak děje například i jen na krátkou dobu kolem zápisu, výjimkou nejsou ani agentury, které podobný „servis“ rodičům zprostředkovávají za peníze.

Praha 6 se však i kvůli stížnostem rodičů rozhodla nečekat na dlouhotrvající legislativní změny či výstavbu, které by mohly situaci změnit, a rozhodla se přijít s novým výkladem zákona, který tak umožňuje přísněji posuzovat, kdo skutečně v místě spádové oblasti žije. Chtěla se tak vyhnout tomu, aby místní děti spadali do losování o umístění ve školách. To totiž budí odpor rodičů, v pražském Karlíně nedávno vznikla i petice a proběhl protest právě proto, že došlo na losování (situaci popsal v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel dotčené základní školy Jan Korda).

Vedení radnice tak zavedlo povinnost, že trvalý pobyt musí mít dítě alespoň tři měsíce a spolu s ním musí být přihlášen minimálně jeden z rodičů. Pokud s rozhodnutím rodiče nesouhlasí, například se mohla rodina opravdu nedávno přistěhovat, musí pak takovou skutečnost prokázat řediteli školy, například ukázáním nájemní smlouvy, záznamu z katastru nemovitostí.

Při prvním testování se tak podle radnice ukázalo, že byl přísnější postup úspěšný. Zajistila místo ve škole pro všechny děti z Prahy 6 a rodiče si budou moci vybrat i zaměření školy. K zápisům dorazilo 1245 dětí a 971 jich bylo z šesté městské části. „Máme tak k dispozici nově téměř 100 míst pro ‚šestkové‘ děti, které si chtějí vybrat školu s jiným zaměřením, než je jejich spádová, například sportovní, výtvarná, bilingvní či alternativní směr vzdělávání,“ řekla místostarostka Mariana Čapková (Praha Sobě). Celkový počet spádových míst je 1055 a přijato bylo 971 dětí. Žádostí o přijetí dorazilo 1886.

Vedení Prahy 6 avizovalo od začátku, že je připravené se případně pustit i do soudního sporu. Pokud by přišla stížnost rodičů, nejprve by musel rozhodnout magistrát, pokud by z něj přišel pokyn, aby škola dané dítě nakonec přijala, je podle starosty Jakuba Stárka (ODS) městská část připravená vstoupit do soudního sporu se státem. Například pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) deníku Echo24 řekl, že se mu zvolený postup vedení Prahy 6 v podstatě líbí, ovšem obává se právě podobné situace.

„Akorát se domnívám, že pokud se rodiče budou odvolávat, bohužel uspějí. Ministerstvo na to má totiž tento pohled, že se nemá k délce pobytu přihlížet,“ řekl deníku Echo24 Klecanda.

V budoucnu by mohla zmíněná pravidla platit i u mateřských škol, zvažuje Praha 6. „Nevylučuji, že do příštího roku bychom obdobný model aplikovali i na mateřské školy,“ řekla Čapková. Problém v mateřských školách podle zástupců radnice ale není tak velký jako u základních. „U mateřských škol to hledání rodičů neprobíhá tak intenzivně. Pokud bychom u nich zaznamenali to samé jako u základních škol, rozšířili bychom boj proti spádovosti i na ně,“ řekl starosta Stárek.

Ve hře je pak i zmiňovaná změna školského zákona, která má podporu senátora Jiřího Růžičky (TOP 09). Ta by měla přesněji definovat, kam má které dítě zamířit do základní školy. Podle poslance a radního Prahy 6 Jana Laciny (STAN) má pak možná změna podporu i ve sněmovním školském výboru.