V České republice už nějakou dobu panuje paradoxní situace, která staví do ostrého kontrastu hospodaření na různých úrovních státu. Zatímco jeho rozpočet se potýká s hlubokými deficity, kraje, města a obce dosahují rekordních přebytků, které ale často zůstávají nevyužité na bankovních účtech. Finanční rezervy ležící ladem by tak podle mnohých ekonomů mohly snadno najít uplatnění jinde a vyhnuly by se i ničení inflací.

Podle nových údajů ministerstva financí skončilo hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (DSO) v prvním pololetí roku 2024 s rekordním přebytkem 82,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 35 procent. Konkrétně je výsledek o 21,4 miliardy korun vyšší než ve stejném období loňského roku. Dynamický růst příjmů rozpočtů samospráv byl způsoben především nárůstem daňových příjmů, zatímco výdaje rostly mnohem pomaleji.

Rozpočtový #paradox: státní #rozpočet si půjčuje i na běžné výdaje aktuálně v průměru za 4% p.a., zatímco obcím rostou přebytky, které nestíhají ani proinvestovat ani spotřebovat 😫

Ozdravný balíček pomohl víc rozpočtům obcí než státu (změny DPH, DPPO, nemovitostní daň). Bohužel…

— Helena Horská (@HelenaHorska) August 30, 2024

Obce například dosáhly přebytku ve výši 18,4 miliardy korun, zatímco krajské rozpočty vykázaly přebytek 10,5 miliardy korun. Na konci června 2024 měly obce na bankovních účtech uložené prostředky v hodnotě 417,7 miliardy korun, což představuje nárůst o 8 procent oproti konci předchozího roku. Kraje na svých účtech akumulovaly 140,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o více než polovinu.

Státní rozpočet v problémech

Na druhé straně se státní rozpočet potýká s už několikaletými deficity, do nichž tuzemsko zavedl ještě kabinet Andreje Babiše. Schodek státního rozpočtu za rok 2023 dosáhl 288,5 miliardy korun, což je varovný signál pro udržitelnost veřejných financí na úrovni státu. „Státní rozpočet si půjčuje i na běžné výdaje aktuálně v průměru za 4 procenta ročně, zatímco obcím rostou přebytky, které nestíhají ani proinvestovat, ani spotřebovat,“ kritizovala například Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, ve svém komentáři.

Stav, který je ještě paradoxnější vzhledem k tomu, že některé z reforem v rámci velkého konsolidačního balíčku, které měly pomoci stabilizovat státní finance, ve skutečnosti přispěly k posílení rozpočtů obcí a krajů. Změny v dani z přidané hodnoty (DPH), dani z příjmu právnických osob (DPPO) a dani z nemovitých věcí přinesly výrazné zvýšení daňových příjmů samospráv, zatímco státní kasa nadále čelí vysokým deficitům.

Neinvestují, nevyužívají

Odborníci i ekonomové upozorňují na rizika spojená s nevyužitými přebytky na úrovni územních samospráv. „Přílišná spořivost územních celků je problematická, neboť přebytek financování je často tvořen na úkor investic,“ varuje Dominik Rusinko, ekonom ČSOB. „V období vysoké inflace, kdy vklady ztrácely na hodnotě, to bylo suboptimální řešení. Investice naopak představují alternativu v podobě vysoké návratnosti s pozitivním dopadem na hospodářský růst a celkový rozvoj obcí a regionů,“ míní.

Na totéž nedávno upozornil přímo i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), tedy že obce a kraje často nedostatečně investují do infrastruktury a dalších potřebných projektů. Zůstatky na jejich bankovních účtech sice rostou, ale reálná hodnota těchto prostředků se v důsledku inflace snižuje. NKÚ dlouhodobě varuje před tím, že neefektivní využívání těchto prostředků nepřináší daňovým poplatníkům očekávaný užitek v podobě veřejných statků a služeb.

Národní rozpočtová rada (NRR) k tomu dodává, že podle jejích predikcí se situace bez zásahu sama nijak dramaticky nezlepší. „Dlouhodobě vysoké přebytky hospodaření územních samosprávných celků ve všech fázích hospodářského cyklu nejsou makroekonomicky rozumné a nevedou k efektivnímu využívání prostředků vybraných od daňových poplatníků,“ uvedla rada ve svém stanovisku. Podle NRR by tyto prostředky měly být využívány smysluplněji, například prostřednictvím větších investic do veřejné infrastruktury a služeb.

NRR proto doporučuje zahájit diskusi o racionalizaci rozdělování daňových příjmů mezi jednotlivé složky veřejných rozpočtů. Rada upozorňuje na skutečnost, že nevyužité přebytky na bankovních účtech územních samospráv jsou z makroekonomického hlediska problematické, neboť nepřinášejí očekávaný ekonomický a sociální přínos.

Mantra slučování obcí

Výchozí situace by tak měla vést k rostoucímu tlaku na politické vedení, aby přistoupilo k určitým reformám. Často se skloňuje návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), která doporučuje slučování malých obcí, čímž by se ušetřily některé náklady a mohlo by se efektivněji nakládat s rozpočty. To prosazuje například pirátský náměstek na ministerstvu financí Jiří Valenta. „Česká republika má jeden z nejvyšších počtů obcí na obyvatele v celé Evropské unii, přičemž mnoho z nich má méně než 500 obyvatel. Tato situace komplikuje jejich správu a plánování. My Piráti vnímáme tuto situaci jako příležitost ke zlepšení efektivity veřejné správy,“ uvedl Valenta.

Snížení počtu malých obcí by podle Valenty vedlo k lepšímu využívání veřejných zdrojů a poskytování kvalitnějších služeb občanům po celé zemi. Tento krok by mohl přinést úspory v řádu miliard korun, které by stát mohl investovat do klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, školství nebo sociální služby.

Další otázkou, která vyvstává, je role dohledových institucí, jako je NKÚ. Politoložka Vladimíra Dvořáková upozorňuje na omezené pravomoci NKÚ při kontrole hospodaření krajů a obcí. „Nejvyšší kontrolní úřad nemá pod kontrolou přes bilion a půl korun veřejných prostředků,“ upozornila Dvořáková, podle níž to komplikuje efektivní dohled nad hospodařením územních samospráv, které se často potýkají s problémy jako je klientelismus a korupce.

Paradox, kdy stát zápasí s vysokým deficitem, zatímco územní celky akumulují nevyužité přebytky, tak podle ekonomů ukazuje na určitou potřebu komplexní reformy veřejných financí v České republice. Ministerstvo financí nicméně opakovaně uvedlo, že změnu takzvaného rozpočtového určení daní (RUD) příliš neplánuje. Naopak novela zákona o RUD by měla v letech 2025 až 2027 zvýšit příjmy krajů o celkem 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu.