Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (885 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.

Pomoc je příspěvkem EU k dohodě zemí skupiny G7. Ta hovoří o poskytnutí prostředků Ukrajině ve výši až 50 miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku. První část finanční pomoci by podle návrhu měla být připravena do konce tohoto roku. V rámci evropských sankcí na Rusko jsou aktiva Ruské centrální banky zmrazena již od února 2022.

Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová o půjčce mluvila už minulý týden, kdy ukrajinský prezident navštívil Brusel. "Rusko musí zaplatit za škody, které způsobilo. Hovořili jsme také o našem celkovém cíli: chceme podpořit spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu, který zachová její svrchovanost a územní celistvost. Současně se také připravujeme na to, co přijde po dosažení míru. Samozřejmě pomůžeme Ukrajině s obnovou," uvedla von der Leyenová. Také upřesnila, že peníze mají být Ukrajině posílány v letech 2024-2027.

K hlasování europarlamentu se již také vyjádřila Markéta Gregorová (Piráti): „Tímto krokem jasně říkáme, že ruský agresor musí nést odpovědnost za ohavné zločiny, které způsobil a že Ukrajina má naši plnou podporu ve snaze o obnovu i spravedlnost. Rychlé schválení této makrofinanční pomoci je zásadní pro poskytování předvídatelné, dlouhodobé a především včasné podpory Ukrajině," uvedla .

Lídři zemí skupiny G7 se na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěrové pomoci Ukrajině shodli už na červnovém summitu skupiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy prohlásil, že zmrazená ruská aktiva by měla být využita "k ochraně životů na Ukrajině před ruskou agresí".