Nízká nezaměstnanost zadělává na jiný problém, varují ekonomové. Může znovu rozjet inflaci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika je dále premiantem Evropské unie v nezaměstnanosti, plná pracovní místa ale nejsou v této době jen dobrou zprávou, varují ekonomové. Nízká nezaměstnanost totiž staví zaměstnavatele do nezáviděníhodné pozice – nemají kde brát nové pracovníky a současně si nemohou dovolit ztratit ty stávající, v době vysoké inflace tak často musí podlehnout tlakům na navyšování mezd, což může celou spirálu zdražování opět roztočit.
Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu dál klesala, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261 700 lidí, o 11 800 méně než v předchozím měsíci. Jde o nejnižší hodnotu v celé EU. Podle ekonomů se ukazuje, že český trh práce je odolný vůči složité ekonomické situaci.
„Co se týká nízké nezaměstnanosti, držíme si stále nejlepší postavení v Evropě. To nám dodává určité sebevědomí, že má česká ekonomika pevné základy a je schopna čelit současným výzvám. Čísla ukazují, že z hlediska nezaměstnanosti je optimistický i výhled do budoucna,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zdánlivě pozitivní zpráva má nicméně podle expertů i záporné stránky. „Nízká nezaměstnanost není jednoznačně pozitivní zpráva – chronický nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je pro české firmy dlouhodobý problém. Ani v recesi, kdy by se dalo čekat větší propouštění, si firmy nemohly dovolit přijít o zaměstnance,“ upozorňuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.
Navíc nízká nezaměstnanost v kombinaci s vysokou mírou inflace vyvolává tlak na zvyšování mezd a tím i na udržení si konkurenceschopnosti firem,“ dodává.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka hrozí, že přidávání povede k roztočení inflace. „Přidávání ve firmách, pokud se k tomu přidá i stát, opravdu výrazně zvyšuje riziko mzdově inflační spirály. Byl by to největší ekonomický problém, kterému bychom čelili,“ řekl deníku Echo24 poradce prezidenta Petra Pavla.
Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka soudí, že stále nízká nezaměstnanost ukazuje odolnost české ekonomiky, i on ale upozorňuje na riziko dalšího zdražování. „Velmi silný trh práce v ČR je jedním z motorů inflace, protože nedostatek pracovní síly tlačí na růst mezd,“ uvádí.
Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus upozorňuje, že i s úbytkem letních sezónních prací nemá nezaměstnanost letos v České republice přesáhnout metu 4 procent, průměrně počítá s hodnotou 3,6 procenta. „Poněkud alarmující jsou ovšem tyto signály pro Českou národní banku (ČNB), která věřila, že stávající nastavení úrokových sazeb povede k dostatečnému ochlazení ekonomiky a potažmo i rozdivočelé inflace. Silná vyjednávací pozice zaměstnanců totiž pravděpodobně povede k dalšímu tlaku na růst mezd a návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se tedy jeví jako čím dál obtížnější,“ míní.
Počet volných pracovních míst se v dubnu téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284 500. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za Česká republika je dále premiantem Evropské unie v nezaměstnanosti, plná pracovní místa ale nejsou v této době jen dobrou zprávou, varují ekonomové. březen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,1 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl Český statistický úřad. ČNB ale zároveň nedávno zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta.