Premiér Petr Fiala minulý týden znovu vyzval občany, aby se nebáli zažádat si o příspěvek na bydlení. Podmínky nově sjednocuje novela o státní podpoře, kterou minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstvo práce a sociálních věcí informuje, že na příští rok se počítá s měsíčními výdaji přesahujícími miliardu korun. Žádosti komplikuje složitý proces, který podle expertů řadu lidí odradí a ti nejpotřebnější, například senioři, ani žádost nepodají. Naopak to, že pro žádost není důležité například objem naspořených peněz, znamená, že na příspěvek mohou dosáhnout lidé, kteří by se bez něj obešli.

Bydlení meziročně podražilo a pro řadu lidí má toto zvýšení velmi problematické důsledky. Procento lidí, kteří měsíčně i kvůli vysokým nákladům za bydlení i energie neušetří ani korunu, se zvyšuje. Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro server iRozhlas má na příspěvek nárok každý čtvrtá domácnost, přesněji 24 procent českých domácností. To znamená, že téměř každá čtvrtá domácnost uvádí, že za bydlení dá měsíčně víc než zhruba třetinu svého čistého příjmu. O příspěvek přitom žádá jen zlomek z nich, zhruba čtyři procenta, což je podle spoluautora studie a sociologa Daniela Prokopa dáno extrémně a zbytečně složitým procesem, který řadu odradí právě ty lidi, kteří by příspěvek mohli nejvíce potřebovat.

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě či rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. Žádost se podává na dobu neurčitou a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí. S účinností od 1. října 2022 je umožněno prokazovat čtvrtletní náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců ve stejné výši.

Letos prošla tato dávka dynamickou proměnou z hlediska legislativy. „Od poloviny roku je možné o něj žádat online, výrazně jsme zjednodušili i dokládání potřebných dokumentů i samotnou žádost. Lidé už nemusí do fronty na úřad a vše potřebné vyřídí i z pohodlí domova. Došlo také hned dvakrát ke zvýšení normativů, což znamenalo jak rozšíření okruhu potenciálních příjemců, tak i vyšší vyplácené částky,“ uvedl pro Echo24 vedoucí oddělení komunikace MPSV Jakub Augusta.

Novela o státní sociální podpoře sjednocuje podmínky nároku na příspěvek na bydlení mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent.

Novela, kterou již podepsal i prezident Zeman, rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. V tabulkách se sjednocují částky pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Norma zvyšuje započítávané částky za pevná paliva kvůli strmějšímu růstu jejich cen. U nájmů a podnájmů mění novela rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy. I na příští rok se prodlouží dosavadní úprava nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy.

Letos stovky milionů měsíčně, příští rok přes miliardu

Letos se měsíční náklady za příspěvek na bydlení pohybovaly od 544 milionů korun v lednu až do 795 milionů ze zatím posledního známého měsíce listopadu. Vyplývá to z dat, která MPSV zaslalo deníku Echo24. Měsíční náklady na příspěvek na bydlení pro příští rok ministerstvo odhaduje na 1,11 miliardy korun. Z toho 923 milionů korun připadá na současné příjemce a 189 milionů korun by si měli rozdělovat příjemci noví. Jakub Augusta pro Echo24 řekl, že obecně lze říct, že zájem pro tuto formu pomoci roste, meziroční nárůst vyplacených příspěvků je například za listopad více než 44 tisíc.

Premiér Petr Fiala (ODS) v průběhu prosince znovu vyzval všechny, kteří se dostanou do existenčních problémů a třeba nikdy předtím žádnou pomoc od státu nepotřebovali, aby se nebáli říci si o pomoc. „Ať požádají třeba právě o příspěvek na bydlení, je to dobrá věc a je tu připravena právě pro ně,“ řekl Fiala.

Podle Prokopa si o dávku lidé nežádají nejčastěji proto, že si myslí, že nesplňují podmínky. „Asi 45 procent lidí si chybně myslí, že nemají nárok. Třeba protože nesplňují limity výdajů nebo bydlí v typu bydlení, který tomu neodpovídá. Část si myslí, že nemá na nic nárok, i protože má na účtu nějaké úspory, což se ale v příspěvku vůbec neposuzuje,“ uvedl Prokop.

Právě to je ale podle odborníků problém, na příspěvek totiž mohou dosáhnout i lidé, kteří mají třeba velké úspory, ale nepobírají tak vysoký plat. Obecně jsou podle ekonomů pravidla v řadě případů nastavena tak, že na příspěvek mohou dosáhnout i lidé, kteří je ve skutečností nepotřebují.

Problematickou skupinou jsou ale naopak senioři, kteří by paradoxně mohli pomoc státu v souvislosti s drahým bydlením potřebovat nejvíce, si o dávku nežádají typicky proto, že se bojí složitého papírování. Jednotlivci v produktivním věku zase nejčastěji z toho důvodu, že se stydí, je jim trapné žádat o sociální dávku. Se všemi těmito důvody se setkávají i pracovníci občanských poraden.

„Je to určité stigma. Řada lidí s tím není ztotožněna, že jsou to zrovna oni, kteří by potřebovali dávku, protože ji celý život nebo dlouho nepotřebovali. Někdy se stává, že lidé se nemohou k dávce dostat, mají třeba potíže s programem, který slouží na podávání žádostí,“ uvedl pro iRozhlas předseda Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je průměrná výše příspěvku 4100 korun. Desetina domácností, která podmínky splňuje, přitom o příspěvek nežádá, protože se domnívá, že by dělal jen pár stovek. „Když si ve výsledku spočítáte, kolik lidí to nevyužívá, a vezmete si lidi, pro které by hodnota tvořila minimálně 1500 korun, tak vychází, že statisíce lidí nečerpají podporu v krizi, která je podstatná,“ popisuje Prokop.

Upozorňuje také, že o příspěvek mohou žádat i vlastníci. Necelá pětina z nich, konkrétně 18 procent, na něj má podle studie nárok. Splátky hypotéky se nicméně do uznatelných nákladů na bydlení, ze kterých se výše příspěvku vypočítává, nezahrnují. Místo nich se započítává určitá pevná částka, stejná jako pro lidi v družstevním bydlení. Podle Prokopa by pomohla hlavně lepší informovanost, zvláště u zmíněných seniorů a také rozšíření sítě míst, kde člověk může o příspěvek požádat. Nyní to lze jen online nebo na úřadu práce.

Politolog Jan Kubáček deníku Echo24 řekl, že právě komunikace a složitost některých opatření na pomoc v krizi je jedním z horších aspektů výkonu vlády v letošním roce. „Vláda nastavila poměrně komplexní sadu opatření sociální pomoci, ale ta pravidla jsou nastavená opravdu složitě. Skoro to vypadá, že vláda jen vytvořila nějaké kanály, které ale kvůli složitosti nikdo nevyužívá, aby se mohla ‚bít v prsa‘ a říkat, že nabízí pomocnou ruku, ale nikdo o naši pomoc nestojí,“ uvedl Kubáček s tím, že opakované tvrzení, že zvýšené výdaje státního rozpočtu pokryje takzvaná windfall tax, se pravděpodobně ukáže jako liché a vláda bude muset najít jiné zdroje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že si Fialova vláda musí ujasnit, o co se vlastně snaží. „Buď může rozhazovat peníze horem dolem a podněcovat inflaci. To ale kritizovala na předchozí vládě Babišově. Nebo najde odvahu přetnout zakletý kruh, kdy přidávání na platech či dávkách pomáhá roztáčet inflaci a ta zase vyvolává volání části veřejnosti, odborů či opozice po přidávání na platech a dávkách,“ uvedl Kovanda s tím, že příspěvek na bydlení je sice pomoc adresná, ale vláda musí najít něco, kde přidávat nebude a zároveň musí říct, zda. Naposledy třeba zvýšila životní a existenční minimum, oznámila také zvyšování tarifů bezpečnostních sborů či platů učitelů.