Každoroční změna letního a zimního času vyvolává vášnivé spory. Střídání času je dlouhodobě trnem v oku velké části společnosti a dlouho se tvrdí, že v dnešní době už postrádá smysl. Střídání času by mělo být zrušeno, jelikož už je v rámci úspor energií zbytečné a škodí lidskému zdraví, domnívají se jedni. Řešení ale stále nepřichází a konstruktivní debata se stále odkládá. Tato palčivá otázka se měla naposledy řešit v roce 2021, ale kvůli epidemii covidu byla odložena na rok 2026. Kritici jednotného času na druhou stranu říkají, že to bude komplikovat cestování a narušovat vnitřní trh EU.

Poslední říjnovou neděli, tedy dnes, se změnil letní čas na zimní. To znamená, že jsme si přispali o hodinu déle, což leckdo jistě uvítal. Ručičky hodin se totiž ve 3:00 posunuly zpět na 2:00. Za pět měsíců nás ale čeká přesně opačný postup, který náš spánek zase o jednu hodinu "okrade". Tento pravidelný časový posun, který byl poprvé zaveden z ekonomických důvodů v průběhu první světové války, však nyní mnoho lidí považuje za zastaralý a volá po jeho zrušení. Navzdory této kritice se ukončení střídání času zatím neplánuje.

Střídání času se na území dnešního Česka poprvé objevilo v roce 1916 za účelem úspory energií, když se díky posunutí hodin využívalo více přirozeného denního světla. Vrátilo se za druhé světové války v roce 1940 a trvalo do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Střídání času je pevně zakotveno v zákoně od roku 1979. Letní čas platí sedm měsíců, zatímco standardní středoevropský jen pět.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví, jako jsou bolesti hlavy či zvýšené riziko infarktu.

Nejnovější studie dokazují, že sezónní posun času dnes přináší pouze malou úsporu – méně než 1 procento celkové spotřeby energie – což je díky moderním technologiím, jako jsou LED osvětlení, zanedbatelné. Naopak, negativní dopady střídání času na produktivitu práce a zdraví obyvatel jsou čím dál zřetelnější.

Změna času může ovlivnit pracovní výkony. Podle průzkumů dochází po přechodu na letní čas k poklesu koncentrace a zvýšení počtu pracovních chyb, což může znamenat snížení produktivity až o 2–5 procent v prvních dnech po změně. Tento krátkodobý pokles má kumulativní efekt, který může nepříznivě ovlivnit celoroční hospodářské výsledky firem.

Zdravotní rizika spojená se změnou času zahrnují narušení spánkového rytmu, což může vést k problémům, jako jsou deprese, úzkosti a kardiovaskulární problémy. Podle Americké akademie spánkové medicíny střídání času zvyšuje riziko srdečního infarktu a dopravních nehod o 6 až 10 procent v týdnu po přechodu na letní čas, píše deník Business Insider.

Změna času ovlivňuje i spotřebitelské chování – lidé tráví více času venku během letního času, což vede k vyšším útratám ve volnočasovém sektoru. Naopak přechod na zimní čas tento trend oslabuje. Z organizačního hlediska přináší střídání času další náklady pro logistiku, dopravu a finanční trhy, které musí upravovat časové plány a harmonogramy.

Otázka, zda zvolit letní nebo standardní středoevropský čas jako stálý, vyvolává rozpory i mezi státy Evropské unie. Diskuze o zrušení střídání času měla být uzavřena již v roce 2021, avšak pandemie covidu rozhodnutí odložila. Rozhodnutí o ukončení střídání bylo pozastaveno až do roku 2026, kdy se opět otevře možnost změny. Přechod na jeden stálý čas by mohl narušit fungování vnitřního trhu EU a komplikovat cestování, tvrdí kritici. Kvůli tomu je zrušení střídání letního a zimního času stále v nedohlednu.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.