Není benzin jako benzin. Kvůli vynucenému přechodu na nový standard E10 od začátku letošního roku si čeští řidiči začali dávat větší pozor, jaké palivo do nádrží tankují. Obavy jsou namístě. Přimíchávaná biosložka totiž může starším motorům způsobit problémy. Od koroze až po popraskání a průsak některých gumových nebo plastových součástí, jako jsou těsnění nebo hadičky. A nemusí jít pouze o veterány nebo benzinové sekačky.

Ještě do konce loňského roku se v Česku prodával benzin s označením E5, což znamená, že mohl obsahovat maximálně 5 procent bioethanolu. Od letoška ale musely kvůli evropskému požadavku na snížení uhlíkových emisí přejít české čerpací stanice plošně po vzoru dalších států na normu E10, kde může být teoreticky obsah biosložky (biolihu) v každém litru palivu až dvojnásobný, tedy 10 procent. To už není tak zanedbatelné množství a obavy některých řidičů a především majitelů starších aut jsou namístě.

I v sousedním Německu, které má o poznání modernější vozový park a kde se benzin s označením E10 prodává už asi deset let, velká část řidičů stále tankuje raději kvalitnější variantu E5, která je ovšem o něco dražší. Možných problémů s novým palivem je víc. Biolíh na sebe váže vodu ze vzdušné vlhkosti, což může způsobovat přirozenou korozi nádrže nebo kovových částí motoru, zvlášť pokud leží palivo v nádrži delší dobu, to se týká třeba veteránů, sekaček nebo jiné zahradní techniky. Další problém je, že biolíh má jako rozpouštědlo negativní vliv na pryžové hadičky a těsnění v palivové soustavě a může urychlit jejich degradaci.

V Česku, kde průměrné stáří vozů přesahuje 16 let, ale zákazník takový výběr nemá. Buďto se musí spokojit s tím, že s každým litrem benzinu natankuje až decilitr bioethanolu, nebo zvolit „prémiové“ avšak o několik korun dražší palivo s vyšším oktanovým číslem, které obsahuje většinou jen 5 procent biosložky ve formě takzvaného ETBE (ethyl-terc-butyl-éter), která na rozdíl od biolihu neváže vodu, což umožňuje mimo jiné jeho delší skladovatelnost.

Roste zájem o prémiová paliva

K novému typu benzinu s označením E10 jsou nedůvěřiví i majitelé novějších aut. Nedoporučuje se třeba některým motorům s přímým vstřikováním vyráběným až do roku 2008. Zda je vaše auto uzpůsobené na benzin E10, si můžete zkontrolovat zde.

Rostoucí poptávky po premiérových palivech kvůli nové specifikaci základního benzinu E10 si od nového roku všímají i pumpaři. „Nárůst poptávky po prémiových palivech, především po benzínu EVO 100 plus stále roste,“ řekl deníku Echo24 mluvčí sítě MOL Tomáš Trč.

„Obecně se dá říci, že biosložky na bázi lihu neprospívají starším a menším motorům, jako je například zahradní technika, a majitelům těchto strojů doporučujeme zakoupení prémiového paliva, které neobsahuje biosložku na bázi lihu, ale takzvanou biosložku ETBE, která splňuje ve svém obsahu specifikaci E5,“ dodal Trč. Čistší benzin s vyšším oktanovým číslem a menším podílem biosložky nabízejí i další sítě čerpacích stanic u nás, jako OMV nebo Orlen Benzina.

Nafta bez biosložky

U nafty zatím k žádným podobným změnám nedošlo. Stejně jako v okolních zemích je u nás stále nejrozšířenější nafta s označením B7, což znamená, že může obsahovat až 7 procent biosložky. Sehnat se ale dá i čistá nafta. Tu plošně nabízejí čerpací stanice EuroOil, vlastněné státní akciovou společností Čepro.

V budoucnu mají stejnou naftu bez biosložky nabízet i čerpací stanice sítě RoBIN OIL, kterou letos v lednu Čepro koupilo od podnikatele Jiřího Zoubka. S celkem 285 benzínkami se tak stal stát provozovatelem třetí nejrozšířenější sítě čerpacích stanic v Česku. „Produkty na čerpacích stanicích RoBiN OIL prozatím zůstávají beze změny, sjednocení s produkty EuroOil připravujeme,“ potvrdil pro Echo24 mluvčí státní společnosti Čepro Marek Roll.

Stát žádnou výjimku nemá. Prodávat pohonné hmoty s nižším, nebo dokonce nulovým obsahem biosložky podle něj mohou i další benzínky „Všechny subjekty na trhu v ČR mohou nabízet produkty bez biosložky, záleží na jejich strategii plnění legislativních cílů. Legislativa neukládá povinnost obsahu biosložky v každém litru, ale celkové splnění cíle povinné osoby za rok, a to různou formou plnění. Záleží tedy na každém subjektu,“ uvedl Roll.