Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá v době války čas na stavbu a provoz rozsáhlých zařízení pro obohacování uranu, musela by se spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z ukrajinských jaderných reaktorů, uvádí materiál. Těch má nyní v provozu devět a disponuje rovněž značnými zkušenostmi s technologiemi v oblastech jaderné energetiky.

„Hmotnost reaktorového plutonia, které má Ukrajina k dispozici, lze odhadnout na sedm tun,“ uvádí dokument. „Množství materiálu postačuje pro stovky hlavic s taktickou účinností několika kilotun.“

Podle autorů citovaného dokumentu by výroba plutoniové jaderné bomby byl úkol, který by Ruskem napadená země měla s pomocí své jaderné expertizy zvládnout. Uvažovaná bomba by měla desetinu síly, kterou měla plutoniová puma přezdívaná Fat Man (tlouštík), již Američané svrhli v roce 1945 na Nagasaki. Výbuch tehdy zdevastoval větší část japonského přístavního města a okamžitě zabil asi 40 000 obyvatel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu uvedl, že tehdejšímu republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi při osobním setkání řekl, že Ukrajina, pokud nebude mít na svou ochranu jaderné zbraně, se musí stát členem NATO. Později svá slova vysvětloval tím, že Ukrajina o jaderné zbraně neusiluje – chtěl prý říci, že takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, v němž se Ukrajina vzdala jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu výměnou za bezpečnostní ujištění ze strany Spojených států, Británie a Ruska, Ukrajině potřebnou ochranu nezajistilo.

Vznik dokumentu vydaného vlivným ukrajinským armádním think-tankem Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vláda v Kyjevě nepodpořila, jeho představení se však podle The Times měli zúčastnit představitelé ministerstva obrany a strategického průmyslu. Podle deníku by později mohl posloužit jako základ k tomu, aby Ukrajina odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

„Porušení (Budapešťského) memoranda ze strany Ruské federace, která disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně učiněné počátkem roku 1994,“ stojí v dokumentu.

Analytický materiál vznikl v době, kdy ruské síly pomalu, ale setrvale postupují v Donbasu na východě Ukrajiny a nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud Kyjev nepřistoupí na mírové rozhovory s Ruskem, omezí americkou vojenskou pomoc bránící se zemi.

Ukrajinská armáda je do značné míry závislá na amerických zbrojních dodávkách a jakékoliv omezení přísunu západních zbraní do země, natož jejich úplné zastavení, by mělo na bojišti katastrofální následky, připomíná britský deník. Tváří v tvář existenční hrozbě ze strany Ruska to podle něj přimělo Ukrajince hledat způsoby, jak vzít věci do vlastních rukou.

Západní experti se domnívají, že vývoj jaderné zbraně a vhodného nosiče by Ukrajině zabral nejméně pět let. Ředitel institutu CDAKR Valentyn Badrak ale tvrdí, že Ukrajina je méně než rok od výroby vlastních balistických raket.