Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec, kdy se rozhodl politicky zapůsobit a zcela nekoncepčně změnit těsně před dokončením části revize.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. A prakticky tak už nyní umožňují značnou volnost i prostor, jak s výukou pracovat. Problém je, že se za dvě dekády nepodařilo přesvědčit učitele i ředitele, aby se tyto možnosti v praxi využívaly. Zásadní částí snah o revizi RVP tak bylo to, aby se tentokrát povedlo dostat změny do škol.

K tomu měl sloužit velmi široký panel odborníků pracujících na návrhu, výrazně lepší komunikace se školami a nakonec taky zavedení modelových školských „osnov“, které by školám nabídly možnost jednodušší cestou převést novinky do vlastní výuky. Po letech příprav ale nefunguje ani jeden z těchto předpokladů.

Nelze říct, že by šlo o novinku, problémy v komunikaci změn i to, že je příprava zcela nepřehledná jak pro školy, tak pro veřejnost, jsou jasné dlouhodobě a ví o nich i ministr školství. Nyní se však začínají sklízet „plody“. Na konci listopadu vyzval spolek Učitelská platforma k tomu, aby se revize odložila o další rok.

„Když byl před dvaceti lety vytvořen rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, potýkal se s nízkou mírou přijetí, určitým nepochopením ze strany pedagogických pracovníků a s tím související pomalou a těžkopádnou implementací do praxe. Stála za tím především slabá komunikace tvůrců i ministerstva, chybělo i jasné vysvětlení, proč je změna vůbec potřeba. Stejně tak nefungoval proces implementace na školách. Proces aktuálně probíhající revize bohužel vykazuje podobné symptomy. A navíc dochází k dalším nekoncepčním změnám na poslední chvíli,“ uvedla v návaznosti na výzvu předsedkyně platformy Petra Mazancová pro Týdeník Echo.

V polovině prosince se pak do vývoje revize opřela i skupina expertů, kteří vypracovali v rámci expertního panelu původní hlavní směry, kterými se měla revize ubírat. Podle nich sice už spíše nepomůže revizi nadále odkládat, v hodnocení problémů se však v řadě ohledů shodují s hlasy, které znějí ze škol.

„Komunikace reformy směrem k různými skupinám veřejnosti není dostatečná a dostala se do výrazné defenzivy. Jedno aktuální šetření např. ukázalo, že se téměř 90 % oslovených ředitelů škol necítí být kvalitně informováno o probíhající revizi,“ konstatují experti v rámci seznamu doporučení, co je třeba v rámci vývoje revize změnit.

„Vážné problémy přineslo (nebo odhalilo) oddělení tvorby RVP ZV od práce na modelových Školních vzdělávacích programech (mŠVP) – obě aktivity neproběhly současně a zpočátku byly málo propojené i personálně. Skutečnost, že se dosud nepovedlo vytvořit mŠVP ani ve vybraných školách, ani v týmech při Národním pedagogickém institutu, může být významným signálem buď o malé srozumitelnosti nového RVP ZV; nebo o nepřipravenosti škol a učitelů na změny, ale nejspíše o obojím,“ dodávají experti.

O potřebě revize současných RVP se mluví zhruba od roku 2016. Podle nových učebních plánů by podle Národního pedagogického institutu mohly školy začít dobrovolně učit od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.