Dukovany: průšvih, nebo skvělý úspěch?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může Česká republika postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE, tedy tzv. obnovitelné zdroje energie. Svou úvahu opírají o několik míst z tiskové zprávy Evropské komise.
Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, který za ministerstvo průmyslu a obchodu vedl jednání s komisí, Petr Závodský, generální ředitel dceřiné společnosti ČEZu Elektrárna Dukovany II. a konečně Jiří Marek, kdysi předseda dozorčí rady ČEZ a dnes předseda spolku Jaderní veteráni.
Pánové, o notifikaci Evropské komise jsme zatím slyšeli hlavně to, že je napsaná tak, aby preferovala OZE před elektřinou vyrobenou v budoucím pátém bloku Dukovan. Je to pravda?
Ehler: Rozhodnutí Evropské komise čítá 120 stran hutného odborného textu a doposud nebylo zveřejněno. Diskuse zatím probíhala na základě tiskových zpráv Komise. A právě na základě neznalosti detailů často zaznívá kritika, že model musel být zásadně změněn. Nemusel. To klíčové z našeho pohledu tam je: financování skrze státní půjčku bez úroku po dobu výstavby a posléze s nízkým úrokem se splatností 30 let. To je významný krok k zajištění výhodného a stabilního financování. Obhájili jsme si i další dva pilíře veřejné podpory. Jedním je smlouva o výkupu elektřiny. Tam byly dopracovány v souvislosti se změnou pravidel trhu s elektřinou v EU principy dvoustranného vyrovnávacího režimu. Ale zůstává zajištěna návratnost po dobu výkupu 40 let. A třetí pilíř jsou záruky garance státu ohledně politických a legislativních rizik, tedy rizika mimo vliv investora. Takže celkově byl model schválen tak, jak my jsme ho navrhli.
A ta preference OZE před jádrem v rozhodnutí Komise je?
Ehler: Tiskové zprávy jsou z definice zkratkovité a nesou i politické sdělení. A ano, obnovitelné zdroje mají v EU silnou podporu, jsou součástí cílů podobně jako jaderná energetika. Rozhodnutí k Dukovanům samo o sobě žádnou diskriminaci jádra proti obnovitelným zdrojům neobsahuje. Mechanismus, konkrétně nastavení režimu plateb podle té smlouvy o výkupu, zahrnuje prvky, které mají motivovat provozovatele jaderné elektrárny, aby v rámci technických možností upravil výkon, a dosáhl tak jednak vyššího zisku a jednak fungoval efektivně na trhu. Ale nikde v rozhodnutí Komise nenajdete, že by provozovatel jaderné elektrárny musel povinně sjíždět výkon, najíždět výkon, vypínat, zapínat. S vaší zkratkou, že OZE mají přednost před jádrem, bych proto nesouhlasil. To rozhodnutí Komise obnovitelné zdroje ani neřeší. Řeší efektivní působení na trhu, primárně zajištění návratnosti a finanční stabilitu. Z pohledu státu je důležité, aby společnost Dukovany II byla stabilní a výrobou přispěla k zajištění energetické bezpečnosti. A zároveň aby byla schopna splácet státní půjčku.
Zmiňoval jste, že v rozhodnutí Komise je obsažena motivace. Motivace k čemu? Aby jaderná elektrárna jela na menší provoz, než by mohla?
Závodský: Zkusme to srovnat s dnešním trhem. Když bude slunečný víkend a v Německu ještě k tomu bude foukat a elektřina na trhu bude levná, tak i současné jaderky budou sjíždět s výkonem, stejně jako plynové a uhelné elektrárny. Jak známo, síť regulujeme tak, aby se v každém okamžiku výroba rovnala požadované spotřebě. I dnes provozované jaderné elektrárny umějí regulovat.
Jak často to dělají?
Závodský: Dnes už poměrně často, zejména přes léto. My také odstávky jaderných elektráren plánujeme tak, abychom se trefovali do letních měsíců, kdy je elektřina na trhu levnější. Aby jaderky jely co nejvíc přes zimu. Samozřejmě že u jaderek jako u jakéhokoli zdroje si přejete výkon na sto procent, abyste co nejvíc vydělal. Ale když je výkonu v soustavě přebytek, tak zdroje, které umějí regulovat, regulují. A dostávají za to buď platbu za poskytování systémových služeb, v případě nových jaderných bloků je to ten přepočet, který při častějším snižování výkonu přepočítá cenu elektřiny tak, aby pátý blok Dukovan, jeho investor, tedy my, byl schopen splácet půjčku od státu. A zároveň aby tvořil přiměřený zisk. Existuje nějaké poučení ze solárního boomu roku 2010, proto tentokrát máme vypočítanou návratnost investice a máme stanovené, že pokud by zisk byl vyšší, tak bude po výpočtu překompenzace zisk snížen. Zatím vyšla jen tisková zpráva a někteří kritici na jejím základě poskytli rozhovory delší, než byla ta tisková zpráva samotná. Počkejme si na celý text. Z něj uvidíte, že jsme samozřejmě proti Komisi nevyhráli 10:0, ale on to taky nebyl souboj.
Když ne 10:0, tak kolik?
Závodský: To jsem možná použil termín pod dojmem hokejového finále. V podstatě je to win-win. A je velice dobře, že tu notifikaci máme. Je velice dobře, že v ní máme návratnou finanční výpomoc v podstatě tak, jak jsme ji navrhovali. Navrhovali jsme 60letý výkupní kontrakt, schválen je na 40 let. Podle mě i to je úspěch. Hinkley Point C v Británii ho mělo na 35 let. Takže je to zase nějaký kompromis, který teď nevyčíslím. Víme, že půjčku státu musíme splatit za 30 let. Za mě bylo důležité nedostat se pod 30 let, kdyby se půjčka musela splatit dřív, byla by elektřina z pátého bloku dražší.
Ehler: Maďaři notifikovali Paks II 17 měsíců. My teď 22. Hinkley Point byl rychlejší, pouhý rok, ale zase v době, kdy byla v EU jiná situace, kdy se ještě nekonala reforma designu trhu s elektřinou, kdy se neděly personální změny v Komisi atd. Musím říct, že těch 40 let je nejdelší provozní podpora, jaká kdy byla schválena.
Závodský: Já chápu, že chcete mluvit o nadržování obnovitelným zdrojům, ale přece jen bych ještě jednou zdůraznil, co říkal už Tomáš s tou bezúročnou půjčkou. U Hinkley Point C, který teď francouzská společnost EdF staví v Británii, se tarif postupně navyšuje, dneska je, myslím, 120 liber za megawatthodinu. Z toho odhadem polovina ceny je cena za půjčku. Neboli tarif mohli mít 60 liber, to, co je nad to, platí bankám. Je to jako hypotéka, kterou když si vezmete s vysokým úrokem, svůj dům zaplatíte dvakrát. My ten náš dům, tedy pátý blok, budeme mít s nulovým úrokem, až ve chvíli, kdy začneme vyrábět, bude úročena, a i tehdy velmi výhodně, o procento víc, než za kolik si půjčuje stát.
Marek: U Hinkley Point je jedna podstatná okolnost: Nebyla poskytnuta státní půjčka, protože v podniku byli zprvu zainteresováni jednou třetinou Číňané a britský stát s tím nechtěl mít nic společného. Proto u Hinkley Point úroková míra tak vyskočila. Ale vy jste se ptal na to, jestli Komise zvýhodňuje OZE proti jádru. Oba moji předřečníci byli lehce optimističtí. Já mám na rozdíl od nich k dispozici jen tu tiskovou zprávu Komise. Ale v té se doopravdy píše, cituji: Takovéto vystavení tržním signálům omezuje narušení trhu a zabraňuje vytlačování OZE, což je ku prospěchu elektrizační soustavy a usnadňuje její dekarbonizaci. Už v té větě je shrnuto několik omylů, narativů, na kterých Evropská komise jede. Podle nezpochybňovaných statistik jsou emise jednotkově na vyrobenou kilowatthodinu u jádra 5 gramů CO2, u vody 11, u větru 13 a u solárů 34 gramů. Jak by mohla jaderná elektrárna tím, že se utlumí ve prospěch solárů, napomáhat dekarbonizaci? Proč do soustavy tlačíme zdroj, který má sedmkrát vyšší emise CO2 než jádro? Tomáši, Petře, pardon, já z té tiskové zprávy preferenci pro OZE vyčtu. V tiskové zprávě je i několik technických detailů ohledně cyklování, tedy sjíždění a najíždění bloků. Ano, Francouzi dnes tvrdí, že mohou u nových bloků velice rychle reagovat na kolísání výkonu sítě, což je dobře z hlediska dispečera a správců sítě. Ale z hlediska elektrárny jako takové zapínání a vypínání určitě dobře není. Velmi se při tom namáhá materiál, může to snižovat životnost elektrárny. Navíc tu probíhají i fyzikální jevy, se kterými nehnete, jev známý jako jodové jámy: když snížím výkon reaktoru ze sta procent na nulu, tak ho z fyzikálních důvodů nemohu nastartovat dřív než za tři až čtyři dny. Vzniknou přitom štěpné produkty, které pak takzvaně požírají neutrony, ty potom nemohou štěpit štěpné atomy uranu.
A vy z tiskové zprávy Komise umíte vyčíst, že by se Dukovany měly častěji sjíždět a najíždět?
Marek: Mně stačí, jakým strašným způsobem jsou preferované soláry. Němci mají dnes v soustavě už mnohem vyšší výkon solárů, než je vůbec kapacita soustavy, která stačí zabezpečit komplet zásobování Německa. A oni do roku 2050 instalovaný výkon solárů chtějí ještě ztrojnásobit. Něco podobného chtějí udělat s vrtulemi. Tedy v Německu budou vznikat neskutečné přebytky, a pokud bude jednotný trh, tlak na jejich pouštění do evropské sítě bude ohromný. Komise je nějak mentálně nastavena a já už jsem natolik starý, abych věděl, že pokud mám dvě možné interpretace, bude spíš platit ta nepříznivá. Jaderná elektrárna je vymyšlena tak, aby i s odstávkami fungovala asi 90 procent roku. Pokud bude podřízena režimu vypínání, může se dostat já nevím na 70 procent. A v tu chvíli už může být problém: se splácením, s ekonomickou efektivností. Podle mě riziko, na které jste se ptal, je dosti vážná věc. Takže se bude muset pečlivě hlídat, aby Dukovany produkci obnovitelných zdrojů nebyly podřízeny. Jasně, na rozdíl od Tomáše a Petra neznám celý text rozhodnutí, ale ta citovaná věta z tiskové zprávy je z hlediska výkladu jednoduchá.
Závodský: Možná jsem větší optimista než ty, Jirko. Na tebou vypíchnutou větu z tiskové zprávy se dívám s vědomím toho, že nastane doba, kdy bude energetika totálně dekarbonizována. Sto procent výroby elektřiny bude bezemisních. Plánujeme to k roku 2050, uvidíme, jestli to dopadne, nebo ne. Ale pro dekarbonizaci už potřebujeme mít režim, ve kterém jaderky dokážou s OZE spolupracovat. V takovém režimu, myslím, budeme i velké solární parky občas vypínat. Nemyslím, že by jádro mělo sjíždět na nulu, kdy vzniká ta jodová jáma. Tak už to nefunguje. Požadavky na nový blok jsou, aby uměl snižovat výkon řekněme na 50 procent a až pět procent výkonu za minutu, kdy za deset minut sjede na polovinu výkonu. Nicméně určitou flexibilitu v sobě jaderné zdroje zabudovanou mají. Samozřejmě že pro každý zdroj a jaderku zvlášť je optimální jet pořád na sto procent. Ale pro mě je super to, že vůbec můžeme do té stavby jít, že cena z nového jaderného bloku bude nízká. Že jsme schopni ji postavit a v naší soustavě mít, to je obrovský úspěch po těch mnoha letech, kdy šla debata jádro ano, jádro ne. Donedávna měla Komise představu 100 procent OZE a vedle toho stejnou kapacitu plynu pro nevhodné počasí. Tato notifikace bude důležitá i pro další unijní země, které o nových blocích přemýšlejí, od Slovinska přes Polsko po Holandsko.
Ehler: Co je klíčové: dohodnutý systém plateb nijak nezasahuje do míry využití bloku, neovlivňuje, kolik hodin má to jádro ročně vyrábět elektřinu. Prošli jsme všechny možné scénáře: porucha, delší odstávka, vysoké ceny na trhu, nízké ceny. Přitom jsme ten mechanismus plateb – založený na dvou platbách, jedné provázané s denním trhem a druhé vyrovnávací platbě, která se koná jednou ročně – vždycky drželi tak, aby byla zajištěna návratnost projektu, finanční stabilita, aby byla zajištěna schopnost splácet a platit provozní výdaje. V rámci modelování efektivního provozu nám vycházel kapacitní faktor přes 85 procent. Samozřejmě bude záviset i na tom, jestli daný rok bude odstávka, nebo ne. A přesný vývoj na trhu za 15, 40, dokonce 70 let se předpovídat nedá. Jinak motivace upravit výkon – modelovali jsme situace v řádu desítek procent – slouží primárně k tomu, co se anglicky nazývá beat the average. Pokud máte za rok korekční platbu stanovenou na průměru všech cen, tak když za nízkých až záporných cen na trhu omezíte výkon, můžete ve výsledku dosáhnout vyššího zisku. Ale nejste k němu nuceni! Záleží jak na úvaze provozovatele, tak na technických ohledech. A samozřejmě i na limitech a podmínkách stanovených jaderným dozorem.
A Evropská komise vás ke snižování celkového ročního výkonu Dukovan tlačila?
Ehler: Nikoli. Buďme i k Evropské komisi fér. Komisařka Vestagerová říká: Schválili jsme model, který zajistí ekonomickou stabilitu investice do nového jaderného zdroje. Zmíním ještě dvě upozaďované okolnosti. Zaprvé: i z pohledu státu pro situace, kdy bude tržní cena vyšší, než je cena výkupní, zůstává zachován mechanismus, který zamezuje překompenzaci a který stojí na dvou pilířích. První pilíř jsou prodeje elektřiny – pokud cena tržní bude vyšší než cena výkupní, tak stát tvoří zisk, který může použít buď na snížení regulované složky elektřiny, kdy pak může zvýhodnit domácnosti a firmy, nebo je může poslat do státního rozpočtu. Zadruhé: pokud by vznikaly vyšší dividendy pro vlastníka projektu, tak i tady nastupuje princip kontroly překompenzace a sdílení zisku, vypočítává se jednou za pět roků. Před dvěma lety stála elektřina 220 eur za megawatthodinu. V takové chvíli by český stát mohl z Dukovan profitovat a získané peníze použít, jak je uvedeno výše.
Marek: Rád slyším, jak jsi mluvil o výpočtech ročního využití výkonu na 85 procent. To je únosné. Pokud to tak bude, tak v tomto bodě jsou mé obavy rozptýleny. Protože po přečtení tiskové zprávy Evropské komise si člověk taky mohl představovat, že bychom se cyklováním výkonu bloku dostali na 70 procent, a to by bylo špatné. Pak je tu ale druhý velký kámen úrazu, potenciální – povinnost nových Dukovan prodávat aspoň 70 procent vyrobené elektřiny přes energetickou burzu. Co si to vůbec Evropská komise dovoluje určovat, jaký podíl vyrobené elektřiny státní firma musí prohnat přes burzu?
Ehler: Myslí se 70 procent na české burze PXE. Až kdyby na této burze nebyla dostatečná likvidita, respektive poptávka, může státní obchodník elektřinu po dohodě s Komisí prodat na jiných burzách. To jen pro pořádek. Jinak principem regulace a veřejné podpory je, že pokud nějaký zdroj dostává veřejnou podporu, má se elektřina z něj prodávat transparentně a nediskriminačně. Komise chce eliminovat riziko podpory nějakých průmyslových odvětví skrze energetiku. U maďarského Paks II Komise taky nařídila prodávat část produkce na burze a část transparentně v aukcích, na které dohlíží energetický regulační úřad. Když jsme vyjednávali, bylo zřejmé, že tato podmínka součástí notifikace bude. Ale i tady je důležité podívat se, jak se elektřina z jaderných elektráren standardně obchoduje dnes: zhruba v trojletém období je většina výroby rozpouštěna na trh v ročních kontraktech. Schválený mechanismus v notifikaci tak umožňuje prodej elektřiny podobně tomu, jak provozovatelé jaderných elektráren v Evropě obchodují i dnes. Ne, není pravda, že by mechanismus z notifikace neumožňoval dlouhodobé kontrakty. Burza umožňuje klidně i desetiletý kontrakt, i když ta možnost není využívána. Navíc ten mechanismus zahrnuje revizní klauzule; a ty mají umožnit flexibilitu právě s ohledem na nejistoty vývoje na trzích v tak dlouhém období.
Marek: Tak já tedy nevím, jestli mám správné informace. Mám je ale od obchodníků, a podle nich burza dlouholeté kontrakty v žádném případě neumožňuje. S burzou narážíme ještě na jeden ohromný problém. ČEZ, který prodává tuším 80 procent elektřiny bilaterálně, v kontraktech bez ohledu na cenu na burze, si poměrně nedávno musel na těch 20 zbývajících procent pro spotový trh od státu na zajištění půjčit 70 miliard korun. Ty složil na burze jako mrtvé peníze, jako jistinu, že dojednanou elektřinu dodá. Ve chvíli, kdy by se mělo z každého nového jaderného zdroje 70 procent takto navázat na burzu, se můžeme dostat do situace, kdy celková jistina, celkový objem mrtvých peněz složených na burze, bude v řádech až stovek miliard. A byli jsme svědky toho, že během životnosti konkrétních kontraktů zajišťovací částka vzrostla o další desítky procent. Tohle riziko se bez změny garančního systému burzy prostě odstranit nedá. A konečně burza nezohledňuje, co bychom makroekonomicky zohledňovat měli. Řekněme Liberty krachne a my budeme kupovat z Číny ocel stejně drahou. Akorát na Ostravsku bude navíc několik tisíc nezaměstnaných. Protože z nějakých zvláštních důvodů se výroba elektřiny v tamní firmě Tameh jako soukromý oddělený subjekt dostala do takové situace, že musela nasadit ceny, které pak huť nemohla splácet. Ale kdybych hutím Liberty, Českým drahám, Lasselsbergeru, který vyrábí cihly, garantoval na deset let jednu megawatthodinu za 80 eur ceny z Dukovan, což bude míň, než jaká je současná tržní cena, tak tím mám zajištěnu nejen sociální stabilitu, ale vůbec fungování ekonomiky. Naopak když se podřídím rozhodnutí Komise, bude mě obchodování přes burzu stát šílené peníze. I proto, že na burze je cena nějakou závěrnou elektrárnou vyhnána do vyšších hodnot, než na jaké je desetiletý kontrakt, tak si zadělávám na problém v celé ekonomice.
Takže si povinností chodit na burzu draze kupujeme problém?
Marek: Ano, možná bych to takhle zjednodušeně řekl.
Závodský: Já ti rozumím, bez šlapající ekonomiky bychom ani neměli komu tu elektřinu prodávat. Ale zase: kdo určí, komu máme prodávat za 50, komu za 60 a komu za 80 eur? A kdo si to má koupit na trhu? Já v rozhodnutí Komise vidím možnosti prodat elektřinu v dlouhodobých nebo krátkodobých kontraktech. Komise si jen nepřeje, abychom my prodali někomu elektřinu za nula a pak si přes kompenzaci ze státního rozpočtu brali peníze. Ze mě se tu dneska stal obhájce Komise, přitom chci jen vysvětlit, že ona hlavně chce prodeje transparentní. Zmiňoval jsi podporu státu pro ČEZ na lipské burze. Ano, v té době obchodníci mizeli z trhu a bylo třeba dát záruku, že elektřinu dodáme. Mezitím se ale situace stabilizovala a já nepředpokládám, že by jaderky od státu takovou podporu na burze potřebovaly.
Ehler: Jaderné bloky samy o sobě snižují cenovou hladinu elektřiny u nás. Podle vícero studií jsou to za jeden blok asi dvě eura na megawatthodinu, souvisí to zejména se snížením dovozu, i v situacích, kdy je nedostatek elektřiny i kolem nás, a ta je proto dražší. A systém, který má víc jádra, respektive méně neřiditelných obnovitelných zdrojů, má i nižší systémové náklady, nižší poplatky na distribuci a přenos. Což je další výhoda.
A to jste možná, pánové, mohli vysvětlit Komisi, než vydala tu tiskovou zprávu, kde se bojí vytlačování OZE novým reaktorem. Říkali jste jim, že když budeme mít hodně jádra, budeme mít levnější elektřinu?
Závodský: Tak my jsme hodně argumentovali kolem technických záležitostí, jaký smysl dává zvyšování a snižování výkonu. Jak říkám, rozhodnutí je kompromis.
Ehler: Neveřejná jednání nemůžu komentovat. Ale podařilo se nám je přesvědčit, že mechanismus má být nastaven tak, aby elektrárna mohla fungovat, aby měla zajištěnou finanční stabilitu a návratnost a aby to bylo proveditelné technicky. A to se podařilo.
Poslední otázka: Je notifikace na pátý blok v Dukovanech tak dobrá, aby se stala vzorem pro další notifikace na další tři české bloky?
Závodský: Tahle notifikace je super v tom, že tu jaderku vůbec můžeme začít stavět. Můžeme si říct, že jdeme do dalšího kroku s výstavbou jaderného parku. Cena elektřiny za Dukovany 5 bude rozhodně nejnižší ze všech nových zdrojů. A může být vzorem i pro další bloky.
Ehler: I já se připojím k pozitivnímu hodnocení. Našli jsme funkční model, který zajišťuje návratnost, řeší tržní selhání a rizika i za těch mezních situací, které jsme propočítávali. Když se podívám na ostatní země, tak Polsko, Rumunsko a další zvažují nebo už chystají podobné nástroje: dvoustranné rozdílové smlouvy, státní podporu financování a politické garance.
Marek: Já takový optimista opravdu nejsem. Ale v jedné variantě ano. Jakmile začnou notifikovat Francouzi, možná i Poláci, vznikne nesrovnatelně větší tlak na to, aby podmínky byly mnohem jednodušší. Teprve v tom vidím naději i pro nás, pro naše další tři notifikace. Dokonce bych nevylučoval, že pak Komise zpětně zjednoduší podmínky i pro tento pátý blok Dukovan.