Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele palestinského Pásma Gazy. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí. Ben Gvir dnes v reakci na tuto kritiku uvedl, že Izrael udělá to, co bude pro něj nejlepší.

Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir dnes podle serveru ToI prohlásil, že „Izrael už není hvězdou na americké vlajce“. „Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy. Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen.

Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Také Smotrič dnes znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za „humanitární řešení“. Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje „více než 70 procent Izraelců“, neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby „čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy“. V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí.

Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za „nezodpovědné“.

Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle ToI hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády.

Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po konci této války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, který si vyžádal na 1200 obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze na 22 000 Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala „demilitarizovaná“, tedy bez radikálů z Hamásu. Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala Palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulý měsíc prohlásil, že nedovolí, aby se z „Hamastánu stal Fatahstán“.