OSN pozastavila distribuci potravin do Rafáhu. Pokud se zásobování neobnoví, hrozí hladomor
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Světový potravinový program (WFP) kvůli nedostatku zásob a špatné bezpečnostní situaci pozastavil veškerou distribuci potravin ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Organizace, která je součástí OSN, také uvedla, že za poslední dva dny nevjely na toto izolované a válkou sužované území žádné kamiony přes plovoucí molo, které zde postavily Spojené státy pro dodávky humanitární pomoci po moři, uvedla agentura AP s odkazem na mluvčí WFP.
OSN neupřesnila, kolik Palestinců zůstává v tomto městě při hranicích s Egyptem poté, co izraelská armáda v jeho východní části zahájila 6. května pozemní operace. Podle Izraele se z města evakuoval už více než milion lidí z celkových 1,4 milionu lidí, kteří se zde ještě začátkem května skrývali před boji v jiných částech Pásma Gazy.
Mluvčí WFP Abír Átifová varovala, že "humanitární operace v Gaze jsou na pokraji zhroucení". Pokud se v masivním množství neobnoví přísun potravin a dalších zásob do Gazy, začne se zde podle ní šířit situace velmi podobná hladomoru. Átifová současně řekla, že WFP zastavil distribuci potravin v Rafáhu poté, co zde vyčerpal své zásoby. V centrální části Pásma Gazy pokračuje ve výdeji teplých jídel.
Izrael považuje Rafáh za poslední významnou baštu radikálního palestinského hnutí Hamás, které v Gaze vládne a proti němuž vede válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok. Vláda Benjamina Netanjahua tvrdí, že Rafáh nemůže dobýt bez pozemní akce a bez dobytí Rafáhu nemůže Hamás porazit, což je jeden z jejích hlavních válečných cílů. V Rafáhu se podle armády skrývají čtyři prapory Hamásu a město je údajně také jedním z posledních míst, kde má hnutí velké sklady raket, které odpaluje na území Izraele. Před možnou humanitární katastrofou v případě vstupu pozemních jednotek do Rafáhu Izrael dlouhodobě varovaly nejen úřady OSN, ale i jeho západní spojenci v čele se Spojenými státy.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 253 bylo zajato jako rukojmí. Válka si pak podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy více než 35 000 Palestinců, z nichž asi polovinu tvoří ženy a děti, zhruba 80 000 dalších lidí utrpělo zranění. Způsobila také humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů na 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.