Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.

Opadající dlouholetá dominance dvou velkých politických stran, tedy SPD a křesťanské unie CDU/CSU bývalé kancléřky Angely Merkelové, která se řadí mezi středové strany, tedy ani výrazněji levicové ani výrazněji pravicové, byla zřejmá už nejpozději od dob uprchlické krize kolem roku 2015. Na německou politickou scénu navíc v roce 2013 vstoupila nová strana AfD (Alternativa pro Německo).

Ta se nejprve označovala jako strana bojující proti rozpočtové nekázni některých členských států EU a profilovala se jako euroskeptická. V průběhu let se však strana zradikalizovala, její mládežnická organizace a některé zemské organizace jsou dokonce pod permanentním dohledem spolkového úřadu pro ochranu Ústavy a jsou označovány za “podezřelý případ”. Německem také otřásly zprávy o vyšetřování dvou europoslanců Maximiliana Kraha a Petra Bystroně policií, přičemž poslanecký asistent Kraha je vyšetřován pro možnou špionáž pro čínský stát.

AfD však i navzdory skandálům v průběhu let stoupá a po CDU/CSU je monentálně nejsilnější politickou silou v Německu. Právě ve východním Německu se AfD těší největší důvěře občanů a je zde nejsilnější politickou stranou. Problémem je, že s ní žádné politické strany nechtějí vládnout, ba ani hlasovat v parlamentech. O slovo se také hlásí nová strana Sahry Wagenknechtové, která se loni odštěpila od postkomunistické Die Linke a založila vlastní stranu nesoucí název Spojenectví Sahry Wagenknechtové. Ta se ve východních spolkových zemích řadí většinou na druhé až třetí místo volebních průzkumů.

Tým Kretschmer. Saský premiér zvolil podobnou cestu jako hejtman Kuba

Na plakátech i ve volebních spotech svítí hesla jako “Tým Kretschmer”, “Protože jde o Sasko” nebo “náš premiér Kretschmer”. Logo CDU je na plakátech malé a až v rohu. Kretschmer staví kampaň na své vlastní osobě. Kampaň tak poněkud připomíná právě aktuální krajskou kampaň jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který značku ODS také upozadil a v kampani hraje ústřední roli.

Jako premiér objíždí Kretschmer celé Sasko už několik let včetně víkendů, a to i v době, kdy zrovna není kampaň. Sází na osobní kontakt s lidmi. Rozhodně se nevyhýbá místům, kde je jeho konkurence silnější. Právě naopak, velmi často přidává na sociální sítě fotografie a videa z východního Saska a z pohraničních oblastí jako jsou Zhořelec či Žitava, kde lidé zavedeným politickým stranám jako CDU či SPD zrovna nefandí a vyhledávají alternativy. Například Žitava, město na hranici s Libereckým krajem, patří mezi jedno z nejvylidněnějších měst v celém Sasku, lidé odsud v posledních let odcházeli a mnoho domů zde zeje prázdnotou.

Michael Kretschmer obhajuje mandát saského ministerského předsedy již podruhé, předtím působil jako poslanec Spolkového sněmu. Funkci premiéra zastával dvě volební období ještě v éře bývalé kancléřky Angely Merkelové, přičemž už poslední volby pro něj nebyly jednoduché. Kretschmer prosazuje jiný názor na ruskou válku na Ukrajině než jeho domovská CDU - často hovoří o mírových jednáních a omezil by posílání západních zbraní na Ukrajinu.

Zároveň patří Kretschmer mezi jednoho z nejvýraznějších politiků ve vrcholných funkcích, který se zasazuje o rozvíjení česko-německých vztahů. Letos se setkal s premiérem Fialou (ODS), následně na svých sociálních sítích označil Česko jako příklad ohledně hospodářského růstu v tomto roce a naopak zkritizoval své Německo, které za Českem v tomto ohledu zaostává. V minulosti se také nechal slyšet, že jezdí rád každou zimu lyžovat do Krkonoš a každý Silvestr tráví rád na své chatě v Žitavském pohoří na česko-saském pomezí.

“Nenecháme si tady u nás v Sasku od nikoho nic namluvit. Ani z Bruselu, ani z Berlína. Neděláme tu taky žádné nalevo nebo napravo, ale jdeme naší saskou cestou,” opakuje Kretschmer prakticky v každé debatě či rozhovoru.

Podle posledního průzkumu pro ZDF vede jeho saská CDU těsně se 34 %, zatímco druhá AfD zaostává se 30 % jen o pouhé čtyři procentní body. Podle jiného průzkumu televize ARD, který vyšel později, by CDU měla 31 % a druhá AfD 30 %. Rozdíl je tak na úrovni statistické chyby. Pro sestavení nové vlády jsou však potřeba koaliční partneři a právě to by pro Kretschmera mohl být kámen úrazu. Dosavadní partneři SPD a Zelení se nemusejí totiž do parlamentu vůbec dostat - jejich současné preference se pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do zákonodárného sněmu.

Sonntagsfrage zur Landtagswahl in Sachsen • Infratest dimap / MDR: CDU 31 % | AfD 30 % | BSW 14 % | SPD 7 % | GRÜNE 6 % | DIE LINKE 4 % | Sonstige 7 %
➤ Verlauf: https://t.co/keFLfalzuT
🗓️Nächste Landtagswahl: 1. September 2024#ltwsn pic.twitter.com/RSrbFvUsr1

— Wahlrecht.de (@Wahlrecht_de) August 22, 2024

Bohatou nevěstou bude, zejména v Sasku a Durynsku, právě nová strana Sahry Wagenknechtové. Ta už se nechala slyšet, že pokud by chtěl Kretschmer pokračovat jako premiér, neměla by durynská CDU blokovat případné zvolení tamní premiérkou exstarostku Eisenachu Katju Wolfovou v případě, že by strana Wagenknechtové v Durynsku zvítězila. Zdá se tak, že Wagenknechtová má, na rozdíl od AfD, koaliční potenciál a bude chtít skutečně vládnout.

Durynský premiér se těší velké oblibě, na další vládnutí to však zřejmě stačit nebude

Ministerský předseda Bodo Ramelow (Die Linke) je ve funkci již dvě volební období a také by rád mandát obhájil. Reformní a liberálně levicový politik se v zemi těší velké důvěře obyvatel a pokud by se volil premiér přímo, volby by podle průzkumů vyhrál. Jeho strana Die Linke se nicméně podle posledního průzkumu ZDF z 9. srpna drží s 15 % až na čtvrtém místě, za první AfD (30 %), druhou CDU (21 %) a třetí BSW (19 %) v čele s bývalou starostkou Eisenachu Katjou Wolfovou, kterou by Sahra Wagenknechtová ráda viděla jako premiérku. CDU by totiž pro sestavení vlády bez AfD potřebovala i v Durynsku právě BSW. Podle průzkumu ARD z 22. srpna by pak AfD zůstala na 30 %, CDU by měla 23 % a Die Linke současného premiéra jen 13 %.

Sonntagsfrage zur Landtagswahl in Thüringen • Infratest dimap / ARD: AfD 30 % | CDU 23 % | BSW 17 % | DIE LINKE 13 % | SPD 7 % | GRÜNE 3 % | Sonstige 7 %
➤ Verlauf: https://t.co/ovEBl1I3iB
🗓️Nächste Landtagswahl: 1. September 2024#ltwth pic.twitter.com/KF1NfeHeIa

— Wahlrecht.de (@Wahlrecht_de) August 22, 2024

S Die Linke však CDU vládnout nemůže, protože si to strana sama zakázala, podobně jako kdysi třeba česká ČSSD tzv. Bohumínským usnesením odmítla spolupráci s komunisty. Dosud v Durynsku vládne menšinová vláda Die Linke, SPD a Zelených.

Už v roce 2019 volby v Durynsku skončily prakticky patem. AfD pak v tajné volbě pomohla ke zvolení premiérem Thomasovi Kemmerichovi z liberální FDP. Ten však kvůli nevoli ostatních stran, včetně jeho domovské FDP, po několika dnech rezignoval, a vytvořil tak prostor pro sestavení další vlády pod Die Linke.

Ramelow se v současné kampani vymezuje zejména vůči lídrovi AfD Björnu Höckemu. “Höckemu je Durynsko úplně jedno. Chce zničit Evropu. Fašista jako on nesmí nikdy přijít do blízkosti moci,” prohlašuje Ramelow ve volební kampani.

Braniborský premiér Woidke by rád vládl počtvrté, také zde se ale o slovo hlásí AfD

Také v Braniborsku vládne trojkoalice tradičních stran SPD, CDU a Zelených pod premiérem Dietmarem Woidkem (SPD), jehož kabinet je u moci už třetí volební období a Woidke by rád ve funkci pokračoval.

Podle srpnového průzkumu institutu INSA s 24 procenty vede AfD následovaná v těsném závěsu sociální demokracií SPD (20 procent) a CDU (19 procent). Čtvrté je BSW se 17 procenty. V lednovém průzkumu INSA mělo BSW 13 procent a AfD 28 procent. Zelení se drží kolem pětiprocentní hranice. Pokud by se do parlamentu dostali, mohla by teoreticky současná vláda pokračovat.

Zde se volby odehrají o tři týdny později než v předchozích dvou spolkových zemích a horká fáze kampaně se zde teprve rozbíhá. I v Braniborsku, což je země, která obklopuje hlavní město Berlín, však panuje značná nespokojenost části voličů s tradičními politickými stranami.

Premiér Woidke měsíc před volbami burcuje s tím, že v těchto volbách jde o “všechno”. “Tentokrát jde o všechno. Hospodářský vývoj, sociální jistotu, společenskou soudržnost a pro to je potřeba politická stabilita. Nakonec jde také o demokracii,” prohlásil Woidke v rozhovoru s magazínem Stern.

Jedno je zřejmé: Tyto volby budou soubojem tradičních politických stran s novými populistickými subjekty. A také vyjádření protestu a nespokojenosti východních Němců s vývojem po roce 1989, ale částečně také i se současnou spolkovou vládou sociální demokracie, Zelených a liberálů. Výsledky voleb v těchto třech spolkových zemích napoví i mnohé o tom, kam se bude ubírat spolková politika a v jakém rozpoložení půjdou strany do spolkových voleb, které se uskuteční prakticky ve stejný čas jako ty české, a to na podzim 2025.