Loňské astronomicky vysoké ceny elektřiny zajistily rekordní zisky mimo jiné energetickému kolosu ČEZ. Stát jako majoritní vlastník toho využil a nechal si v pondělí schvalit vyplacení historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, čímž hodlá částečně zalepovat deficit a pokrývat další výdaje. Těžit ze štědré dividendy budou samozřejmě i minoritní akcionáři. Ti ale netuší, co dál s jejich investicí bude vzhledem k nejasným plánům vlády na jejich vytěsnění a ovládnutí celého ČEZ.

Čistý zisk ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst způsobily hlavně enormně vysoké ceny elektřiny a rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích. Celkově by měl ČEZ na dividendách rozdat až 78 miliard korun, což odpovídá téměř celkovému čistému zisku.

Stát se rozhodl požadovat ještě vyšší než vedením navrhovanou dividendu kvůli tomu, že z vysokých zisků ČEZ si chce co nejvíce stáhnout do svého rozpočtu. Mělo by jít o 54 miliard korun, na které stát silně spoléhá jakožto na alespoň částečné zalepení deficitu, který není schopen udržet na plánované hodnotě. Z těchto desítek miliard ovšem podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) půjde většina na pokrytí výdajů jako jsou zavedené mimořádné dávky a valorizace důchodů. Stát si tak polepší ve finále jen o zhruba deset miliard.

Vzhledem k mimořádným ziskům kvůli rekordnímu zdražování energií i dalších komodit vláda loni rozhodla o uvalení tzv. windfall tax na energetické a petrochemické společnosti a banky. Na tři největší energetiky, tedy ČEZ, Energetický holding EPH Daniela Křetínského a skupinu Sev.en Energy Pavla Tykače stát daň uvalil právě kvůli tomu, že profitují z mnohem vyšších cen elektřiny a plynu ve srovnání s předchozími roky. Docházelo tedy k situaci, kdy jim rychle rostly zisky, ale nezvyšovaly se náklady.

ČEZ tak kromě dividend do státního rozpočtu odvede také mimořádnou daň plus také vládou nařízený odvod z nadměrných tržeb z výroby. Dohromady by mělo jít o 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů.

Vyplacení dividendy ani mimořádných daní pro ČEZ nebude problém, poukazuje se ovšem na možnost snížení ratingu společnosti kvůli snížení likvidity a také na nedostatečné rezervy na pokrytí například skládání burzovních záloh, tzv. margin calls, kvůli kterým si loni energetické společnosti chtěly od státu půjčovat peníze.

S hodnotou akcií ČEZ schválení rekordní dividendy nijak výrazně nepohnulo a v pondělí skončily obchodování na hodnotě 1045 korun za akcii. Do programu valné hromady totiž vůbec nebyl zařazen bod týkající se možné restrukturalizace, respektive zestátnění ČEZ.

Velký propad akcií nastal v květnu. Z hodnoty více než 1200 korun za akcii padaly i pod tisícovou úroveň, když vláda nečekaně schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se právě státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má podíl zhruba sedmdesát procent.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, mluvil premiér Petr Fiala (ODS) už loni s tím, že by podrobnosti mohly být známy během první poloviny letošního roku. Pro vládu by bylo výhodné ovládnout výrobní část ČEZ, tedy získat kontrolu nad klíčovými elektrárnami a dostavbou nových jaderných bloků.

Předpokládal se ovšem zcela jiný postup, a to takový, že třicetiprocentní podíl minoritních akcionářů stát vykoupí a nabídne jim k tomu prémii, což by pro menšinové investory mohlo být výhodné. Stejně to udělal i francouzský prezident Emmanuel Macron v případě tamní energetické společnosti EdF.

Vládní manévr působil jako snaha o výhodnější postup, a to právě takový, že se menšinových akcionářů zbaví. Klesající hodnota akcií snižuje i celkovou hodnotu společnosti. Klesá tak i hodnota menšinového podílu, což je pro vládu výhodná pozice k plnému ovládnutí. Ministr Stanjura nyní řekl pouze to, že vláda zatím nedospěla k žádnému rozhodnutí ohledně kompletního zestátnění ČEZ. „Pokud se vláda nějak rozhodne, tak to dáme včas a podle zákona vědět,“ řekl.