O víkendu Izrael vybojoval zásadní bitvu a zabodoval v Eurovizi. Zpěvačka Eden Golanová přes ostrou kampaň a nepřátelskou atmosféru v hale skončila celkově pátá a v hlasování diváků dokonce druhá. Izrael si tak připsal PR vítězství a může se soustředit na dokončení války v Gaze. Tam se Jeruzalém nepotýká ani tak s Hamásem, jako se svým nejbližším spojencem, Spojenými státy.

Prezident Joe Biden ohlásil, že zadrží část schválené pomoci Izraeli, pokud zahájí operaci proti Rafahu, poslednímu městu, které kompletně ovládá Hamás. Zdůvodňuje to tím, že americké zbraně dodané Izraeli byly použity k zabíjení civilistů. Jde o obří strategickou a politickou chybu.

Nikdo nepopírá, že při válce v Gaze zemřelo mnoho nevinných lidí. Bohužel taková je povaha války v husté zástavbě s protivníkem, který používá celé civilní obyvatelstvo jako živý štít. Otázkou je, zda Izrael vraždí civilisty záměrně a porušuje při tom mezinárodní právo.

Obvinění z válečných zločinů je internet plný. Jednu dobu byl hlavním tématem hrozící hladomor v Gaze. Pak se objevil hromadný hrob u nemocnice v Chán Júnisu...

Biden nechal své ministerstvo zahraničí vypracovat zprávu ohledně izraelského chování v Gaze. Byla publikována před pár dny a tvrdí, že Izrael „disponuje znalostmi, zkušenostmi a nástroji pro uplatňování osvědčených postupů pro zmírnění civilních škod při svých vojenských operacích“. Dodává, že „výsledky na místě, včetně vysokého počtu civilních obětí, vyvolávají značné pochybnosti“ o tom, zda Izrael tyto nástroje dostatečně využívá.

Zpráva ale přiznává, že autoři nenalezli žádné konkrétní důkazy o porušování mezinárodního práva. Záruky Izraele, že bude americké zbraně používat v souladu s mezinárodním právem autoři považují za „důvěryhodné a spolehlivé“, a nic tedy nebrání v pokračování americké vojenské pomoci.

Co se týče humanitární pomoci, tak „v současné době jsme nedošli k závěru, že by izraelská vláda zakazovala nebo jinak omezovala přepravu nebo dodávky americké humanitární pomoci“, uvádí zpráva.

Humanitární situace v Pásmu Gazy je jistě velmi špatná, ale není to z důvodu zadržování této pomoci Izraelem, jak tvrdí jeho kritici. Vše nasvědčuje tomu, že problémem je distribuce uvnitř Gazy. Hamás například zabavil konvoj pomoci z Jordánska nebo bombarduje hraniční přechod Kerem Šalom. Kdosi zaútočil i na dočasné molo postavené americkou armádou, které má sloužit k přísunu humanitární pomoci po moři. Vše nasvědčuje tomu, že ozbrojenci ovládající zbytky neokupované Gazy se snaží vyvolat humanitární katastrofu. Čím bude hůře, tím více poroste tlak na Izrael na zastavení války a tím lépe pro Hamás.

Co se týče masového hrobu objeveného v Chán Júnisu, satelitní snímky dokazují, že byl vykopán dlouho před příchodem izraelské armády do oblasti, nemůže tedy jít o hrob obětí masakru spáchaného Izraelci, jak se snaží vsugerovat konspirátoři na sociálních sítích.

Že se údajům od Hamásu nedá věřit, v podstatě přiznala i OSN, která snížila odhad zabitých žen a dětí o polovinu. Předchozí čísla se spoléhala na údaje od Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví Gazy.

Konkrétní důkazy o úmyslných izraelských zločinech prostě chybějí. Bidenovo rozhodnutí zadržet vojenský materiál je tudíž nesmyslné, ba dokonce škodlivé.

Izrael do Rafahu vstoupit musí. Je to jediný způsob, jak dokončit zničení Hamásu a zajistit, že 7. říjen se již nikdy nebude opakovat. Zároveň vojenský tlak je nutný, pokud Hamás má učinit ústupky při vyjednávání o rukojmích. Izraelská armáda zahájení operací proti Rafahu několik měsíců odkládala, právě ve víře, že dojde k průlomu při negociacích. K žádnému nedošlo. Nyní Biden zastavením dodávek zbraní signalizuje, že bude tlačit na přežití Hamásu. Jeho nejvyšší velitelé mezitím bydlí v Kataru, který je považován za amerického spojence, a jezdí do Turecka, člena NATO.

Pro Izraelce je zastavení dodávek svým způsobem osvobozující. Jak rádi připomínají, války v letech 1948 a 1967 vybojovali bez západní pomoci. Na rozdíl od Ukrajiny nejsou na ní závislí, i když bez ní bude operace složitější. Nejspíš aby ukázali, že nejsou pohůnci Spojených států, přípravy na invazi zrychlili. Izraelská armáda obsadila hraniční přechod z Rafahu do Egypta, aby zabránila pašování zbraní. Rovněž probíhá evakuace co největšího počtu civilistů z oblasti. Kdyby se Izrael opravdu snažil o genocidu, sotva by k těmto krokům přistoupil.

Kromě Izraele Biden zhoršuje politickou situaci i doma. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ohledně zastavení pomoci prohlásil, že snad šlo jen o „seniorský moment“, tedy že Biden se jen stařecky přeřekl, a ne o změnu politiky. V tom případě by to považoval za porušení dohody, která umožnila projít balíčku pomoci pro Izrael, Ukrajinu a Tchaj-wan. V budoucnu bude zřejmě třeba vyjednat další balíček pomoci Ukrajině, a pokud si Bílý dům a Kongres nebudou věřit, jen těžko projde. Bidenův krok kritizují nejen republikáni, ale i demokraté. Dvacet šest demokratických kongresmanů poslalo do Bílého domu dopis požadující návrat k předchozí „železně pevné“ podpoře Izraele.

Krok Joea Bidena prodlužuje spravedlivou válku nejdůležitějšího spojence USA na Blízkém východě, narušuje toto spojenectví, a navíc zhoršuje jeho postavení doma. Proč se tedy k tomu rozhodl?

Biden, respektive lidé kolem něho, nikdy zcela neopustili politiku, kterou nalinkoval Barack Obama. Ten považoval za klíč k míru na Blízkém východě rovnováhu jednotlivých mocenských bloků. Za tím účelem se snažil o usmíření s Íránem. Izrael proto nesmí vyhrát příliš, aby to nezvrátilo balanc. Washington rovněž odvykl válkám dotaženým do konce.

Místo mikromanagementu svých spojenců by se měl poučit od Richarda Nixona. Když mu v roce 1973 poradci radili, ze strachu z reakce ve světě, aby podpořil Izrael jen málo, jeden navrhoval vyslat jen tři letadla pomoci, Nixon opáčil: „Budou nás obviňovat, ať vyšleme tři, nebo tři sta... Okamžitě je dostaňte do vzduchu.“