Je horké léto. Padlo rozhodnutí o vítězi tendru na Dukovany, po kterém se členové vlády rozprchli na své dovolené. Vše ostatní, o čem se v české energetice mělo rozhodovat, se odsunulo na neurčito. Pomineme-li, že kabinet Petra Fialy raději po smršti veřejné kritiky úplně odstoupil od jednání o výbušných materiálech k naplňování Green Dealu, pořád tu máme Státní energetickou koncepci, jejíž aktualizovaná podoba se schválit musí. Nejenže má tento dokument představovat závazné vodítko pro investory, kteří musejí vědět, do jakých zdrojů dává smysl investovat. Především by z něj ale mělo být jasně pochopitelné (logicky vysvětlené a čísly podložené), kde v následujících letech budeme brát energie, zda bude elektřiny po zavření uhelných elektráren dostatek a zda se nevrháme do další nelogické závislosti na našem německém sousedovi. Který už se přitom sám stal z vývozce elektřiny jejím dovozcem.

V tuto chvíli nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní reálný scénář odcházení od uhlí a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu. Což je v zimních měsících, kdy je produkce obnovitelných zdrojů nízká, stejně nereálné. Také stále čekáme na zveřejnění poslední zprávy o zdrojové přiměřenosti, kterou každoročně v období února až března vydává provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Na její závěry by totiž měla reagovat právě i aktualizovaná Státní energetická koncepce. Podle informací Echa se s jejím vydáním čeká až na podzim. Zástupci ČEPS tvrdí, že v posledních měsících dochází k „dynamickým změnám, které budou mít na výslednou podobu významný vliv“.

Na chybějící zprávu a především na mnohé další podstatné otázky a nesrovnalosti kolem toho, jak Česko zvládne odchod od uhlí, se v otevřeném dopise premiérovi a členům vlády ptá spolek Realistická energetika a ekologie. Jeho kritikové mu občas vytýkají příliš „konzervativní“ až „demagogické“ vyjadřování. Energetici nicméně položili zcela legitimní a logické otázky, na které by vláda měla dodat odpovědi.

Spolek v dopise upozorňuje vládu například na to, jak moc se liší dekarbonizační scénář z loňské zprávy ČEPS a tvrzení v tzv. superkritickém scénáři, se kterým přišlo ministerstvo průmyslu. „V realizovaném dekarbonizačním scénáři znamená odstavení uhelné energetiky problém s nedostupností elektrické energie v roce 2040 v objemu 1085 hodin v roce. Nyní stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu a ČEPS popírají ve svých scénářích, že by takový problém nastal. A to dokonce v superkritickém scénáři s výrazným urychlením odstavení uhelné energetiky do roku 2030. Co se v energetice zásadně zlepšilo, aby toto varování neplatilo? Proč ministerstvo neseznámí odbornou i širokou veřejnost s výpočty a plány, na kterých je stanovisko vlády deklarované na tiskové konferenci 12. června založeno? Kdo jmenovitě je za tyto plány a výpočty odpovědný?“ ptají se energetici.

Onoho 12. června Jozefem Síkelou představený superkritický scénář vychází ze situace, že za rok se zavřou elektrárny Pavla Tykače i elektrárny Sokolovské uhelné a v roce 2027 zavře s výjimkou nejmodernějších Ledvic své uhelné elektrárny i ČEZ. Do toho scénář počítá s dočasným odstavením jednoho jaderného bloku, nefunkčním vedením pro elektřinu z Německa a pomalým rozvojem obnovitelných zdrojů energie. „I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována,“ tvrdil ministr.

V tuto chvíli energetická koncepce samozřejmě počítá s tím, že skončí naše soběstačnost ve výrobě elektřiny a její export. A že budeme víceméně odkázáni na zmíněný import z Německa. Ovšem superkritický scénář neříká, jak si můžeme být jisti, že sousedé budou mít elektřiny v potřebné době dost na rozdávání. Stejně tak nám neříká, kde vezmeme potřebné plynové zdroje a plyn. A do toho předpokládá velmi optimistický rozvoj obnovitelných zdrojů a to, že naše přenosová síť připojování těchto nových zdrojů zvládne. Vláda prý už odpovědi na otázky dokončuje. Netrpělivě na ně čekáme.