Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna dnes uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Nárůst cen energií se projevil u všech článků řetězce, nejvíce však podle antimonopolního úřadu u prvovýrobců. Na zjištění antimonopolního úřadu reagoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který po požaduje po ministrovi zemědělství Zdeňkovi Nekulovi omluvu za to, že v minulosti vinil obchodníky za příliš vysoké marže.

„Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak v většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ uvedl Mlsna.

Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Úřad obdržel i několik podnětů, jež se cen potravin týkaly. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.

Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.

U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně – prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně pouze dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat. „U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.

V tiskové zprávě s titulkem Pane ministře Nekulo, omluvte se!, na závěry šetření antimonopolního úřadu reagoval Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy by se obchodníkům měl ministr omluvit za své výroky na adresu obchodníků. „Rád bych věřil, že ministr Nekula v sobě najde dostatek cti, aby se za svá falešná obvinění obchodu omluvil,“ uvedl Prouza. Ministr Nekula z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Nekula několikrát mluvil o tom, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen.

Sám Tomáš Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ uvedl.

Ministr agrobaronů a slev na mouku Zdeněk Nekula musí být po dnešní tiskové konferenci antimonopolního úřadu hodně smutný. Z celé jeho lživé kampaně proti obchodům mu po dnešku zůstalo jen pár pytlíků mouky a krabice od nezdaněných tichých vín. https://t.co/3NDY1qtCsO pic.twitter.com/l0biFBXFXh

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) May 23, 2023

Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat nadále, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. „U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ uvedl Nejezchleb.