Jednou z charakteristik podžánru sci-fi známého jako kyberpunk je role mocných nadnárodních korporací. Ty svým vlivem přesahují moc vlád a neštítí se vést regulérní války. Kvůli tomu si vydržují vlastní armády, nájemné zabijáky, hackery atd. V reálném světě situace ještě tak daleko nedospěla. Minulý týden se však objevil příklad chování nadnárodní korporace, které přímo ovlivnilo situaci na bojišti. Jde o rozhodnutí Elona Muska neumožnit Ukrajině zaútočit na ruskou flotilu v Sevastopolu.

Když Rusko zahájilo invazi, postavil se Musk za Kyjev a aktivoval nad Ukrajinou svůj systém Starlink poskytující internet ze satelitů. Tím Ukrajině poskytl bezpečný komunikační kanál, který nemohlo Rusko blokovat. Využívala ho i ukrajinská armáda ke své komunikaci a k navádění dronů. Z Muska to udělalo na Ukrajině hrdinu. Časem Musk začal o své podpoře Kyjevu pochybovat. Hlavním důvodem je jeho vzrůstající strach z eskalace. Navrhl dokonce vlastní mírový plán, podle kterého by se opakovala referenda na sporných územích pod mezinárodním dohledem, Krym by byl přiřknut Rusku a Ukrajina by zůstala neutrální. Tento plán se nesetkal u Ukrajinců s pochopením.

V deníku The Washington Post vyšla ukázka z nové biografie Elona Muska z pera Waltera Isaacsona. V ní autor popisuje, jak se Starlink stal součástí válečného snažení Ukrajiny, ale i jak v Muskovi začaly narůstat pochybnosti a omezil jeho dostupnost, takže nefungoval zhruba v okruhu 100 kilometrů okolo krymského pobřeží. Zásadní zlom nastal loni v září, kdy Ukrajinci chtěli potopit ruské lodě v Sevastopolu pomocí lodních dronů, využívajících k navádění Starlink. Ukrajinská armáda požádala o aktivaci Starlinku i v okolí Krymu. Musk to odmítl, útok se neuskutečnil.

Musk to potvrdil na své sociální síti X: „Kdybych jejich žádosti vyhověl, společnost SpaceX by se přímo podílela na významném válečném aktu a eskalaci konfliktu.“ SpaceX je Muskova firma, jež Starlink provozuje.

Musk je jistě geniální inovátor a manažer, v otázce zahraničních vztahů a války je však naivní. Válka tou dobou již byla v plném proudu, nebylo jak ji dál eskalovat. Kdyby se podařilo zničit ruskou flotilu, mohlo to zásadně ovlivnit průběh bojů. Z lodí jsou odpalovány rakety dopadající na ukrajinská města. Vladimir Putin také černomořskou flotilu využívá k hrozbě blokády a zastavení vývozu ukrajinského obilí. Kdyby flotila nebyla, Kreml by nemohl využívat tuto vydírací taktiku.

Pozdvižení vzbudilo i Muskovo přiznání, že byl v kontaktu s ruskými představiteli. Což vyvolává otázky, co vše, i třeba nevědomky, jim mohl vyzradit. To ovlivnilo jeho rozhodnutí nezapnout Starlink, obával se ruské jaderné odpovědi. Zkušený praktik geopolitiky by věděl, že jde o bluf.

Na druhou stranu lze mít pro Muska jisté pochopení. „Jak jsem se ocitl v této válce?“ ptal se Isaacsona během nočního telefonátu. „Starlink nebyl stvořen k tomu, aby se zapojoval do válek. Byl určen k tomu, aby se lidé mohli dívat na Netflix a odpočívat a připojovat se ke škole a dělat dobré mírové věci, ne k úderům dronů.“

Celá epizoda zdůraznila problém spoléhání se na soukromé monopoly v oblasti národní bezpečnosti, zvlášť pokud je ovládá tak impulzivní člověk jako Elon Musk. Aby se to neopakovalo, SpaceX spustila Starshield, službu speciálně pro vojenské využití, která je pod kontrolou americké vlády. Realizace kyberpunku se zatím odkládá.