Vládu čeká hned zkraje roku zásadní střet o konsolidaci rozpočtu a změny důchodů. Na středu si Ústavní soud předvolal mimo jiné ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby obhájil jednorázové snížení letní mimořádné valorizace penzí. Ve hře je podle odborníků i zrušení tohoto rozhodnutí. To by znamenalo jen za minulý rok další „sekeru“ dvou desítek miliard a do budoucna zřejmě i zásadnější dopady. Podle konečného rozhodnutí soudu tak půjde buď o triumf vlády, nebo silné vítězství opozičního hnutí ANO.

U Ústavního soudu lze letos čekat hned několik zásadních rozhodnutí, opoziční strana bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) se totiž rozhodla napadnout více změn v systému penzí a v podáních na další vládní kroky se zřejmě chystá pokračovat i v novém roce. A soud již ve druhém lednovém týdnu plánuje veřejné projednání návrhu na zrušení novely, která zkrátila loňskou červnovou valorizaci penzí.

Vládní novelu, která jednorázově snížila poslední červnovou mimořádnou valorizaci podle současných pravidel, napadlo hnutí ANO kvůli údajné retroaktivitě a způsobu projednání návrhu ve stavu legislativní nouze. A zatímco v případě, že soud shledá problém v procesním jednání, může podle dřívějších vyjádření odborníků dojít jen k „nápravě“, v případě retroaktivity – tedy změny až poté, co už vzniklo legitimní očekávání, že dojde k navýšení důchodů podle tehdejších pravidel – by zřejmě musela vláda peníze důchodcům „vrátit“. Vláda argumentuje, že pokud by nedošlo ke zkrácení valorizace, v horizontu 30 let by to znamenalo nutnost vynaložit 500 miliard navíc.

Pro státní rozpočet by to přitom znamenalo nemalý „zářez“. Jen za letošní rok se snížením mimořádné valorizace ušetřilo téměř 20 miliard korun. „V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 miliard korun mezi lety 2023 až 2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 procenta HDP každý rok,“ uvedla dříve Národní rozpočtová rada.

Půjde zároveň o první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), vyžádal si také stanoviska expertů. Soud o tom detailněji informoval na svém webu. Poslanci ANO, za které jednala Alena Schillerová, návrh podali v květnu. Ve středu však pravděpodobně nedojde k vyhlášení nálezu.

Lednové jednání se bude týkat sporného zkrácení valorizace penzí. Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o okrádání důchodců.

V otázce kritiky změn v důchodovém systému přitom nejde jen o opozici, kritika či vyjádření v duchu, že zejména rychlé a nečekané změny v důchodovém systému jsou na hraně, zaznívala od odborníků na ústavní právo, ombudsmana Stanislava Křečka a pochyby zmínil i prezident Petr Pavel. V případě mimořádných valorizací se objevovala i kritika, že vláda nevyslyšela rad expertů a čekala se změnami, aby nepopulární krok nezasáhl do prezidentských voleb. Práci na podání, které řeší snížení mimořádné valorizace, zastřešil tehdy mimo jiné ústavní právník Jan Kudrna.

Plénum se problematikou čtyřikrát zabývalo na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec soud dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolal jako svědky oba ministry. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.

Soud na webu zveřejnil také zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor Parlamentu a vlády, která se rozhodla vstoupit do řízení. Vláda se domnívá, že by soud měl návrh poslanců ANO zamítnout, poskytla k tomu obsáhlou argumentaci, včetně grafů makroekonomické situace. Zákonodárný sbor podle vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s ústavou a právním řádem. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve vyjádření za horní komoru shrnul proceduru schvalování novely. „Někteří senátoři označili návrh zákona za nesystémové a nekoncepční opatření, neboť řeší pouze jednu mimořádnou valorizaci, nedochází k trvalé změně valorizačního mechanismu. Zdůrazněna byla ekonomická situace, nutnost úspory veřejných financí a provedení důchodové reformy,“ konstatoval Vystrčil.

Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásil soudce zpravodaj s předsedou soudu. Výjimek bylo jen několik. Například v roce 2017 soud po veřejném jednání zrušil mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění.