Uchránit pacienty před dalšími sezónami bez léků má kontroverzní novela, která hladce prošla prvním čtením ve sněmovně. Kromě ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o ní však mají prakticky všichni další aktéři na lékovém trhu pochybnosti. Řešit výpadky má totiž určitou represí vůči výrobcům a dodavatelům. Ti naopak reagují tím, že dost možná z nepříliš lukrativního trhu mohou raději odejít.

Výpadky důležitých léků neustávají ani v letních měsících. Ačkoliv nejde o podobně dramatickou situaci jako na začátku roku, na trh se stále nedostávají i některá základní antibiotika. Horší situace se přitom lékárníci stále obávají na podzim a v zimě, kdy opět propukne sezóna respiračních onemocnění a udeří na stále nestabilní dodavatelské a výrobní řetězce. A zatímco ministerstvo zdravotnictví věří do budoucna v účinky chystané legislativy, ze strany farmaceutického průmyslu zaznívá spíše skepse. A tlak na navýšení cen.

Zásadním prvkem v novele je určité „hromadění“ zásob. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Resort věří, že podobně dlouhá doba stačí na případné „hašení“ hrozícího nedostatku jinými cestami. Ministerstvo totiž dlouhodobě vidí za problémem selhání plánování ze strany výrobců.

Výrobci mají na věc zcela jiný názor. Zvýšené náklady, které zároveň nemohou promítnout do regulovaných cen, podle nich povedou k odchodům z trhu. Cestu vidí ve zvyšování odolnosti a konkurenceschopnosti na evropském trhu. Mimo jiné v českém měřítku změnit politiku cenových úhrad. Nedávno například slovenský výrobce základního penicilinového antibiotika BB Pharma přerušil dodávky do konce září do Česka s tím, že za tím je nízká maximální cena, ze kterou je ho na místním trhu možné prodávat.

Farmaceutické firmy upozorňují na to, že je trh složitý, globalizovaný a de facto závislý na výrobě v Asii, zejména Číně a Indii. A to zkrátka kvůli tomu, že regulovaná výroba a trh v Evropě nemůže Asii konkurovat. „Na výrobu jedné tablety jsou třeba desítky různých surovin, které pocházejí z desítek různých výrobních míst a od různých dodavatelů, kteří jsou také rozprostřeni po celém světě. Výpadek jednoho článku znamená zpoždění v celém řetězci,“ shrnuje problematiku výpadků šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Zároveň podle něj platí to, že výroba konkrétních účinných látek je konsolidovaná do tří či čtyř továren na světě, a pokud nastane problém třeba s výrobní linkou nebo dopravou, nejsou ostatní výrobci schopni kvůli plánování výroby okamžitě reagovat a zvýšenou poptávku plně pokrýt.

Z řešení prosazovaného ministerstvem zdravotnictví se příliš neradují ani ti, pro které už patří výpadky léků k tradici posledních deseti let. Někteří lékárníci se obávají, že může situaci ještě zhoršit, obávají se i změn v distribuci léků. Výrobci, distributoři a lékárny budou podle novely hlásit ke stanovenému dni Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv stav zásob léčivého přípravku, jehož dostupnost je ohrožena. Zabránit se má vytváření neúměrných zásob.

„Zamezujeme tomu, aby lékárna, která si objednává deset balení, v okamžiku nahlášení omezené dostupnosti objednala 100 balení a sebrala dodávky jiným lékárnám,“ vysvětloval ministr Válek.

Distributoři také podle předkladatelů nebudou smět zvýhodňovat vybrané partnerské lékárny. Novela zavádí pokuty za nedodržování nově stanovených povinností, pro lékárny až dva miliony korun, pro výrobce nebo distributory až pět milionů korun. Za neoprávněné dodávání léků do zahraničí, takzvané reexporty, by hrozil postih až 20 milionů korun.

Kritice čelí novela také od opozice. Ve sněmovně například od poslance Kamala Farhana z hnutí ANO zaznělo, že se novela nezabývá příčinami výpadků dodávek a ani se nezaměřuje na volně prodejné léky. Až dvouměsíční dodávky výrobců mohou stačit třeba jen na dva týdny a další opatření mohou vést k tomu, že distributoři omezí dodávky do lékáren, uvedl.

Důvody výpadků léků jsou různé. U některých v posledních měsících chyběly účinné látky, jiným obaly, vliv měla i zvýšená nemocnost respiračními infekcemi. Stále pokračují dopady narušení výrobních a dodavatelských řetězců z dob pandemie covidu-19, které pak zase souvisí se zmiňovanou závislostí Evropy na dodávkách důležitých komponent či léčiv z Asie (více jsme o tom psali například zde).

Ministerstvo zdravotnictví podle důvodové zprávy k novele zaznamenává každoročně v průměru 2000 přerušení dodávek léčivých přípravků, od krátkodobých, řádově několikatýdenních, po dlouhodobé, řádově mnohaměsíční. Ukončení dodávek léků do Česka je každý rok podle zdůvodnění téměř 700.