K těm, kteří sledují válku na Ukrajině, se možná donesla zpráva, že ukrajinské ozbrojené síly zabily Artěma Lavrentěva. Byl to propuštěný trestanec odněkud od Archangelska proslulý tím, že sadisticky mučil a nakonec umučil kočku své matky a postoval o tom na internetu. Byl odsouzen do vězení, odkud byl letos naverbován do války. A teď je po něm.

Takové zprávy se stanou virálními, protože ilustrují, proti jakým lidem Ukrajina bojuje. Zatímco na Ukrajině narukují a umírají i známí sportovci, akademici, soudci – příslušníci elit, Rusko nasazuje zrůdy. Dokládá to ukrajinskou morální převahu.

Obáváme se, že je možná ještě jiná, méně povzbudivá interpretace. Podobných lidí, byť ne s tak barvitou historií, vrhají Rusové na frontu víc. Úměrně tomu se s nimi zachází, takže vedle zpráv o různých vybraných existencích v ruských řadách přicházejí svědectví o sadistickém chování ruských velitelů a o tom, jak jsou rekruti necháváni napospas svému osudu. Jejich život nemá velkou cenu.

Praxi, kterou začal nebožtík Prigožin, nyní převzala ruská armáda. Jednotkám vězňů se říká Storm-Z. Nemají dlouhou životnost. Ale v opotřebovávacím boji, k němuž válka dospěla, mají svůj užitek.

Jenže ty zprávy sice mohou potvrzovat dojem, že si Rusko zaslouží porazit, ale zároveň obsahují sdělení, proč Rusko hned tak poraženo nebude. Jak to může vnímat průměrný Rus, který ani nemusí být nadšeným příznivcem specoperace? Tak, že dokud umírají příslušníci etnických menšin z nejchudších koutů Ruska, vězňové a kreatury, co mučí kočky, tak to není žádná velká škoda. Trochu se zredukuje vězeňská populace. Kde je vlastně problém? Dokud se válka nedotkne lidí jako on, tak se tak moc neděje.

Prezident Pavel přijal Alexe Sorose, syna George Sorose a od června i šéfa proslulých otcových Open Society Foundations. Hrad to oznámil v nejstručnější možné tiskové zprávě, jednověté, bez fotografií.

Přijetí mladého Sorose lze pragmaticky obhajovat tím, že je to v současném Washingtonu nesmírně vlivný člověk – letos v dubnu americká média spočítala, že byl od začátku Bidenova úřadování v Bílém domě čtrnáctkrát. A pracuje v něm spousta bývalých Sorosových zaměstnanců. Zároveň ta stručnost prohlášení naznačuje, že si na Hradě byli vědomi, že pro část veřejnosti je to postava problematická. Či řekněme rovnou rudý hadr.

Má cenu pokoušet se něco říct k tématu, na něž jen málokdo nemá názor hotový? Pokusme se upozornit na jednu souvislost. 20. a 21. října proběhly v New Yorku propalestinské demonstrace spolupořádané dvěma organizacemi financovanými Sorosovými fondy, při nichž bylo zadrženo několik set lidí, protože napadali policii. Křičelo se na nich i heslo „From the River to the Sea, Palestine will be free“. Heslo, kvůli němuž pražský magistrát zakázal propalestinskou demonstraci v Praze.

V době poznamenané zpochybňováním svobody slova se to nemusí každému líbit. Ale je to třeba vidět v jiném kontextu. České bezpečnostní složky mají na kontě dva kroky, které byly s právem trochu na štíru, ale byly dlouhodobě nesmírně prospěšné pro tuto zemi. Zásah v restauraci U Holubů v roce 1995 a zásah v Islámské nadaci v roce 2014. Byly to kroky proti silám, které nerespektují nejen zákony, ale ani naši civilizaci. Dalo se jim na srozuměnou, že tady se s nimi nebude zacházet v rukavičkách, že tady si bezpečné zázemí nevybudují. To bylo mnohem důležitější než to, že právně nakonec dopadly jalově.

Dalo se spočítat, že ideologie, která rozděluje lidi podle rasy a hlásá „demontáž všech systémů útlaku“, zákonitě dospěje k antisemitismu. Nejpozději od hnutí Black Lives Matter je to zcela zjevné. Tahle ideologie je dnes díky dlouhodobému financování lidí, jako je Soros, zakořeněná v americkém aktivismu, akademickém světě, korporátním sektoru a politice. Právě Soros taky vynaložil nemalé úsilí na delegitimizaci Netanjahuovy vlády. Teď jsou lidé jako on, často sami Židé, překvapeni, k jak ošklivým koncům to dospělo, že se demonstrace za Gazu začínají podobat křišťálové noci a delegitimizace Netanjahua se zvrhla v delegitimizaci Izraele. Ten zákaz dává najevo, že u nás se tenhle hnus pěstovat nebude.