Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, o němž vláda tvrdí, že je rekordně prorůstový. Schillerová argumentuje tím, že čtvrtina výdajů na investice jde na obranu, což nepřináší nic k růstu HDP. Podle současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS) jde však z její strany o „vrchol pokrytectví“, investice do obrany podle něj ekonomiku podporují.

„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice – a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance. Půjčujeme si tak převážně na investice,“ uvedl Stanjura v tiskové zprávě ke zveřejněnému návrhu rozpočtu na příští rok.

Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 miliard (meziroční nárůst o 36,7 miliard), resp. 250,8 miliard po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 66,2 miliard), běžné výdaje státu vzrostou o 57, 9 miliard, tedy o 3 %. Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury (kapitálové výdaje Ministerstva dopravy v celkové výši 91,5 miliard včetně zdrojů z EU, nárůst o 49,2 miliard).

Podle Schillerové však návrh prorůstový není, protože celá čtvrtina investic má jít na armádu. „Na investice se bez toho dává méně z rozpočtu než za naší vlády. V roce 2020 jsme dávali na obranu 2,7 procenta HDP, nyní je to jen 2,2 procenta,“ uvedla Schillerová. „Jenom takové stíhačky, které začneme splácet, tak jdou americkým firmám a tak bych mohla pokračovat, ale prorůstové investice, které potřebuje naše ekonomika jako sůl, to znamená dopravní infrastruktura, železnice, tak tam samozřejmě nejsou ty hlavní částky nasměrovány,“ uvedla pro TV Nova Schillerová.

Výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP vyplývají ze závazku NATO. Výdaje ministerstva obrany by se příští rok měly zvýšit o 3,24 miliardy korun na 154,4 miliardy korun. „Pokud by byly k dispozici pro obranu nějaké další zdroje, ministerstvo obrany by je rozhodně neodmítlo,“ sdělil resort ČTK. Podle návrhu má 118 miliard korun jít na zajištění obrany silami Armády ČR, dalších 17 miliard pak na vytváření a rozvoj systému obrany státu. Více než sedm miliard korun je vyčleněno na zajištění strategického zpravodajství, miliarda pak na zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil.

Stanjura reagoval na kritiku hnutí ANO s tím, že lze souhlasit s postojem naší vlády, že je agresor a že alianční závazek 2 % HDP na obranu musíme i proto plnit. „Nebo můžete tvrdit, že Putin není naším nepřítelem a není tak potřeba dokázat se ubránit. Nesouhlasím s tím, ale je to každého právo. Anebo se můžete chovat jako hnutí ANO v celé jejich politické nahotě – uzákonit s námi povinnost 2 % HDP na obranu, ale pak pokrytecky výdaje na obranu kritizovat a vyprávět, že obrana před vraždícím dennodenně na nevinné lidi je ‚pseudohodnotou‘ naší vlády…,“ uvedl Stanjura na síti X.

Vrchol pokrytectví hnutí ANO je pak podle něj tvrzení, že rozpočet 2025 není prorůstový a rekordně investiční, protože „investice z něj jdou i na obranu“. „Za naší vlády uzavřelo přes 33 700 smluv, 32 400 z nich v objemu 119 miliard s českými dodavateli. Také u dvou největších zakázek na letouny F-35 a bojová vozidla pěchoty CV-90 počítáme s významným zapojením českého obranného průmyslu formou subdodávek (u CV-90 nejméně do výše 40 % zakázky). Kapitálové výdaje do obrany jsou investice jako každé jiné a mají svůj prorůstový efekt pro naši ekonomiku,“ uvedl Stanjura.

Schillerová ostře kritizuje návrh rozpočtu jako celek, mimo jiné kritizuje nízké tempo konsolidace. „Je tady poslední rozpočet vlády Petra Fialy a s ním i finální účet za 4 roky hospodaření jeho vlády. Roční tempo konsolidace 32 miliard, méně peněz na prorůstové investice, boom provozních nákladů a vyšší daně pro všechny. Aby také ne, když šéf ministerstva financí je kvalifikací premiérův přítel,“ uvedla Schillerová.