Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

Ve chvíli, kdy Vánoce byly zase jednou na blátě, bude Evropanovi tento scénář připadat vzdálený. Ale stačí pohled přes Atlantik na sever Ameriky, která teď byla téměř dva týdny sužována arktickou zimou, a obraznost začíná pracovat naplno.

Nezapomenutelný Štědrý večer má za sebou město Buffalo poblíž Niagarských vodopádů. Zasáhla jej sněhová bouře a zmrtvění veřejné infrastruktury. V Buffalu sice blackout nevypukl, přesto desítky lidí zaskočených přívalem sněhu a bez zásob si pro ty zásoby a taky pro spotřební elektroniku do zavřených obchodů a na benzinky došly. Začalo rabování. Jeden zpravodajský web (RawsAlerts) zveřejnil video, na němž je slyšet střelba a jsou vidět lidé prchající s uloupenými předměty z obchodu. Místní policie prý nemohla účinně zasahovat, byla paralyzována počasím.

Ve stejnou dobu na jihu Spojených států, konkrétně v Texasu, který letos v únoru už několikadenní blackouty prodělal, opakování této katastrofy odvrátily pomlouvané fosilní zdroje, v tomto případě plyn. Texas je v tomto příběhu důležitý coby pionýr Spojených států při výstavbě obnovitelných zdrojů (OZE). Vyrábí z nich ještě víc elektřiny než superzelená Kalifornie, což může překvapit vzhledem k tomu, že Texas je tradičně republikánský stát. Má nicméně vedle množství slunce i hodně větru, takže zezelenal svému politickému vedení navzdory. Hloupé je, když v zimě, tak jako teď, kolabuje nejen slunce, ale i ten vítr a lídr v OZE je vydán na nemilost plynovým elektrárnám, které okamžitě zdražují své ceny o 400 procent.

Méně vypjatě tento příběh platí pro Spojené státy jako celek. Na Štědrý den zaznamenaly skokový růst spotřeby z 500 na 600 GW a současně propad elektřiny z větrníků z 90 GWh na polovinu. Ačkoli obnovitelné zdroje tak tvoří do deseti procent spotřeby, dění v Americe posledních dní opět jasně ukazuje, jak těžké potíže i výpadek tohoto dosud poměrně malého dílu koláče působí. V Americe se teď současně na různých místech vyskytly přísady – výpadky elektřiny, kolaps veřejného pořádku, dostatek občanů ochotných rabovat –, které by na jednom místě způsobily společenský výbuch. Ale my v Evropě jsme se opět rozhodli tuto laboratoř zadarmo nesledovat.

Ne že by v Evropě o scénáři s blackoutem nemluvil nikdo. Naposledy včera v rozhovoru pro německý list Die Welt rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová prohlásila, že u blackoutů v Evropě není otázkou zda, ale kdy přijdou. Tannerová sice do celé problematiky umně vsadila ingredienci Putin (potenciální hackerské útoky z Ruska na naše rozvodné sítě), nicméně i ona říká, že válka na Ukrajině riziko výpadků elektřiny na starém kontinentu „významně zvyšuje“ – neboli nenulová pravděpodobnost blackoutů v Evropě existovala už předtím. A to se děje na konci českého předsednictví, které jsme se rozhodli vést v pomateném rauši boje za vyšší a ještě vyšší podíl OZE na výrobě elektřiny.