Třiatřicetiletý Lukáš z Prahy si dává velký pozor na to, co sní. Zná složení každé potraviny, kterou kupuje, ví (nebo si aspoň myslí, že ví), odkud jídlo pochází, a mezi jednotlivými pokrmy si dopřává pauzu nejméně tři hodiny. Pozvat Lukáše na oběd je pro hostitele výzva. Patří mezi ty, kdo si důkladným výběrem jídla chrání své zdraví. „Už nejsem zvyklý trávit některé potraviny, když sním sýr, cítím se divně,“ přiznává. Podle něho za většinu nemocí může přemíra masa, mléka a všeho smaženého. To je důvod, proč lpí na zdravé stravě. A není sám. Počet těch, kdo do svého žaludku nepustí jen tak něco, roste. Dnes je kolem potravy velký rozruch.

Lukáš nejí dřív než v deset ráno, pozdní snídani nejčastěji tvoří müsli s rostlinným mlékem. Obědvá většinou ve veganské restauraci a k večeři si servíruje hummus s celozrnným pečivem, občas přidá mořské řasy. Když má chuť, vyrobí si domácí banánovou zmrzlinu. Vyhledává bio potraviny, snaží se kupovat ovoce bez postřiků. A jak je pozná? Má osvědčenou metodu: stačí přejet kuchyňským nožem po jablku, a shrne-li vrstvičku bílého prášku, dostává důkaz o přítomnosti vosku zajišťujícího čerstvost ovoce. Složení zkoumá i u pečiva, není prý nijak složité získat informace též o nebaleném.

K uvažování nad skladbou svého jídelníčku ho přivedly filmové dokumenty o tom, jak se jídlo vyrábí. Nejdřív vyřadil z jídelníčku červené maso, později se z něho stal vegan. „Nejvíc se stravuji vařeným a pečeným jídlem. Snažím se jíst co nejméně průmyslově zpracované potraviny a o to víc ty základní,“ dodává Lukáš.

Pokud se budete na internetu pídit po tom, co jíst a nejíst, zaručeně se toho dovíte hodně. Je to marketing a vydělávají na něm nejen výživoví poradci, ale i výrobci „nezávadných“ potravin bez éček. „Faktorů, které ovlivňují tento současný trend zdravého jídla, je určitě víc. Velký vliv mají média a sociální sítě informující o účincích a dopadech zdravého stravování na naše zdraví, také je dnes in být zdravý a fit a v neposlední řadě je to skvělý byznys,“ vysvětluje psycholožka Zuzana Douchová. Zatímco dřív se říkalo, že pro krásu se musí trpět, nyní se krása a zdraví spojuje dohromady. Do jednoho pytle patří úspěch, krása, pohoda, kvalitní život. Ovšemže nikdo nikdy nechtěl být nemocný, ale vzpomínáte si na paní Bennetovou z románu Jane Austenové Pýcha a předsudek? Ta vypočítavě poslala svou dceru do nečasu, aby mohla churavět u vyhlášeného a bohatého pana Bingleyho. V dnešní době by ji poslala do posilovny a pro zeleninový salát. „Dřív se vše svádělo na genetiku a teď díky rozvoji vědy v této oblasti se už ví, že strava je jedním z hlavních činitelů, které ovlivňují naše zdraví. Ale má to i svou stinnou stránku, jídlu se přičítají až zázračné účinky. Nebo naopak démonické. Pití celerové šťávy bez úpravy celkového životního stylu nás nespasí, stejně tak když si jednou za čas dáme ve fastfoodu hamburger a smažené hranolky, tak nás to nezabije,“ dodává Zuzana Douchová. Výživoví odborníci nedělí potraviny na zdravé a nezdravé, rozhodující je jejich množství.

Kult zdravého jídla

Zdravá výživa se dostala i do supermarketů, tam se  vedle regálů se salámy objevily boxy veganských pomazánek. „Potravinářská komora ČR před několika měsíci potvrdila spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR podpisem Deklarace ke zdravému životnímu stylu. Cílem je, aby si každý sám byl vědom toho, že své zdraví může ovlivnit stravovacími návyky. Stoupá počet těch, kteří chtějí vědět, co jedí,“ informuje mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová a dodává, že se zlepšuje kvalita potravin obecně, je v nich méně cukru a soli. Nicméně lidé bažící po naprosto zdravých potravinách do supermarketu moc často nezavítají, jejich revírem jsou specializované bio obchody s přemrštěnými cenami. Jde jim o zdraví, ale i o chuť, běžně utratí za jídlo pro tříčlennou rodinu dvacet tisíc korun měsíčně, zvykli si, že bio maso chutná lépe, a mají pak pocit, že pro sebe něco dělají.

Proč si i zdraví jedinci myslí, že je potřeba stále víc a víc zkoumat, co by tak ještě jedli, aby byli ještě zdravější? A co je nutí myslet si, že jsou nemocní, ačkoli žádné zjevné příznaky choroby nepociťují? Odpovědí je mimo jiné internet. Zadejte si do vyhledávače bolest břicha a kromě dalších diagnóz se vám ukážou různé intolerance na lepek, mléko či histamin (pokud byste trpěli histaminovou intolerancí, tak to potom opravdu nemůžete jíst skoro nic). Podle průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2018 se víc než polovina lidí u nás radí ohledně svého zdravotního stavu s internetem, z analýzy vedené společností Česko v datech jsou to letos už dvě třetiny. Velmi populární jsou tabulky, v nichž si zadáte, co vás bolí a další potřebná data, a vypadne na vás několik možných diagnóz, například na anglickojazyčných stránkách Symptoms.webmd.com. Kdo rád brouzdá na internetu, určitě ví, na kolik „chytrých“ článků tam lze narazit. Vzájemně se kopírují a vytvářejí smršť informací o tom, co je a není zdravé. A stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Podle psycholožky Douchové posedlost zdravím ovlivňují nejen média, ale celá společnost, osobní psychické predispozice či výchova.

Autorská dvojice Pavel Walek a Josef Tóth v knize Co vám výživoví poradci neříkají / Protože to nevědí upozorňují na to, že média vždy vítají, když se ukáže nějaká souvislost mezi příjmem bílkovin a vznikem rakoviny, přitom podle nich žádný solidní výzkum této problematiky se u nás nekonal. Autoři si také všímají přehnané obavy ohledně citlivosti na lepek. „Ani cukr není zabiják, v malém množství je ho potřeba na bílé a červené krvinky,“ dodává lékařka Miroslava Navrátilová z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno. Podle ní se posedlost zdravou stravou netýká jídla, víc vychází z psychických potřeb. „Je to ventil, často do toho lidé vkládají filozofii a také si nadměrnou kontrolou nad jídlem něco kompenzují,“ vysvětluje a doplňuje, že zatímco obezitou trpí spíš nižší sociálně-ekonomické vrstvy, ty vyšší zas poruchou přijímání potravy.

Když nebudu jíst, uzdravím se

„Každá porucha příjmu potravy, kterou řeším, začala zdravou výživou,“ překvapuje lékařka. Dřív její pacienti byli ze 60 procent obézní, dnes dvě třetiny tvoří ti, kteří „nejedí“. Podle jejích slov narůstá počet těch, kteří se snaží jíst zdravě, avšak neobejde se to bez následků. Řeč je o ortorexii, patologické fixaci na zdravé jídlo a zdravý životní styl, už v devadesátých letech o ní hovořil americký lékař Steven Bratman: všiml si posedlosti zdravím u některých lidí, kteří se dostávají do sociální izolace, ale způsobují si paradoxně i zdravotní potíže.

Výše citovaný Lukáš jeden čas zhubl, snadno ho přemohla únava i kdejaký bacil. Nejedl téměř nic. Protože co by taky jedl, když podle „chytrých“ rad z internetu je téměř všechno škodlivé. Zkusil i raw stravu, tedy bio potraviny, které nejsou nijak tepelně upravené, například syrovou zeleninu či ořechy. Podléhal dezinformacím o zdravé výživě. Je ostatně těžké vyznat se v něčem, co není vůbec jednotné. Viz cukr a jeho alternativy. Pokud budete sladit datlovým sirupem, uberete na sacharidech, ale přidáte na tucích. Třtinový cukr má zhruba stejně sacharidů jako klasický řepný, jen je „zdravější“ s ohledem na výskyt některých minerálů. Aby se z toho Lukáš nezbláznil (nebo neumřel), rozhodl se polevit ve svých nárocích.

„Pro nemocné ortorexií je typický strach z nezdravého, nečistého nebo zakázaného jídla, neustálé studování informací o jídle, jeho přípravě a složení, mají výčitky po konzumaci ,nezdravého‘ pokrmu a celkovou úzkost ohledně jídla,“ popisuje tyto pacienty psycholožka Douchová. Takovou zkušenost má osmadvacetiletý Aleš z Vyškova, který si také usmyslel, že své zdraví vezme pevně do rukou, a tak začal v šestnácti letech chodit do posilovny a změnil stravu. Postupně jídelníček zredukoval na kuřecí maso na vodě a suchou rýži, k snídani střídal šrotový chléb s ovesnými vločkami. To by ještě šlo. Ale pak přišla lymská borrelióza, která se mu vracela, a on se rozhodl s ní zatočit opět změnou stravy. Nejdřív zkusil vegetariánství, poté vitariánství (strava bez tepelné úpravy) a skončil na monostravě, která se zaměřuje pouze na jeden druh potravin. Celé dny jedl například jen broskve. Výsledek? Zimomřivost, ekzém a únava. „U spousty zdravotních potíží se pro nápravu doporučuje změna stravování, držel jsem se různých rad z internetu a nedokázal pochopit, proč na mě nefungují, bral jsem to jako své selhání,“ vysvětluje Aleš.

Ovšemže není nic špatného na tom, když si člověk při zdravotních potížích snaží trochu pomoci sám; vyřazení smaženého, přidání aspoň jednoho jablka denně a omezení sladkých nápojů leckdy dokáže divy, avšak ne zázraky. Tabulka příčin nemocí sestavená lékaři z Masarykovy univerzity Kateřinou Kapounkovou a Zdeňkem Pospíšilem říká, že za choroby může nejen strava, ale i genetika, imunita, psychika, hormony a další faktory. Jedním jablkem rakovinu nezaženete.