Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po středečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.

Michl uvedl, že podmínkou cenové stability jsou podle bankovní rady zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Pokud vláda nebude snižovat deficit státního rozpočtu, mzdy porostou nad očekávání a výrazně ožije spotřeba domácností, potom ČNB zvýší úrokové sazby, řekl.

Už po květnovém jednání bankovní rady Michl označil rozpočtovou expanzi za největší současný proinflační faktor. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun, pro letošek je plánovaný 295 miliard korun. Ke konci května byl průběžný výsledek hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy korun.

Za další riziko působící ve směru vyšší inflace označil guvernér ČNB hrozící ztrátu ukotvení inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Ve směru rychlejšího poklesu inflace by naopak mohl působit výraznější než očekávaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Nejistotou prognózy podle Michla zůstávají další vývoj konfliktu na Ukrajině a dostupnost a ceny energií.