Pavel Švanda (nar. 1936) je profesorem brněnské JAMU, kulturní a lidská autorita, spisovatel z generace tzv. šestatřicátníků (patřil tam mj. Václav Havel), ale především esejista. Eseje jsou žánr, pod který lze schovat kterýkoli delší text, Švandovy eseje jsou ale esejemi v původním smyslu essai, tedy „pokusu“ či „zkoušky“ prostřednictvím myšlení osvětlit nějakou otázku, která se nedá rozlousknout lusknutím prstů. Nebo nějakým bonmotem.

Kniha „fejetonů, úvah a úchylek“ Dopadne to jako vždycky je sběrem Švandovy esejistiky z posledního desetiletí, psal je pro Český rozhlas (tam patří ony fejetony) a eseje (tedy úvahy) pro revue Kontexty, která je považována za revui konzervativní. Také Švanda je názorově konzervativec, což je ovšem jen pomocné slovo pro určité vztahování se ke světu. Dalo by se pojmenovat jako postoj střídmého racionalisty a vlídného skeptika, který se právě skrz myšlení dobírá k podstatě věcí. Píše na první pohled velmi střízlivě, věcně, dalo by se říct, že až nevzrušivě, ale je to jen klamné zdání, neboť s každým novým argumentem se jeho pohled zostřuje a prohlubuje, takže se v důsledcích dostává až do poloh téměř vášnivých. Tato racionální vášnivost má ale opět rysy velmi rezervované a disciplinované, jak se sluší na člověka, který hájí uměřenost, zdrženlivost a přiměřenost. Napětí mezi vášní a cudností je myslím po výrazové stránce na Švandovi to nejtypičtější a dotváří charakter vzdělance a gentlemana, v našich poměrech dost vzácný.

Tomu odpovídá i hlavní nebo nejvýraznější téma jeho esejistického psaní. Tím je jednak „česká otázka“, tedy jak se Češi (a Moravané) dostali tam, kde jsou. Čímž není řečeno, že jsou v nějaké bůhvíjaké krizi či bryndě, ale čím to, že stále mají pocit, že de facto ano. Významný je esej Proč A. B., kde Švanda analyzuje, jaké potřeby a touhy to vlastně Babiš naplňuje a co mu zametlo cestu. České společenství je vždy znovu a znovu stmelováno výzvou „Rozhořčete se“, která urovnala cestu k moci už „kdovíjakému dobrodruhovi“. Přitom žijeme v zemi, která by mohla být „pokojným místem k pobytu především dík hojným ložiskům zdravě skeptického českého rozumu“. Jenže jako bychom zapomněli, jak z něj těžit.

Druhá skupina esejů popisuje, co se to děje s kdysi tak skvělou západní civilizací. V eseji Moc a slast si autor klade otázku, čím to, že se opět drolí základy naší svobody, když se moci ujímají nová „sekýrující síla čerstvých mocenských konvencí“, vyzbrojená zbraněmi „úporného moralizování ve jménu lidských práv zakletých do minoritní sexuality“. Tento nový nárok má za nedobrovolné kmotry Freuda (slast) a Nietzscheho (moc), přičemž jejich bojovníci je nemuseli nikdy číst. Ve jménu osvobození menšin se k moci derou nové nátlakové skupiny, kterým pomáhá, že na Západě „došlo ke zřejmému preferování intimit mládí a manifestace puberty jako ideálního obrazu lidství“. Tento mocenský blog „prorůstá lidskou obcí nádorovou sítí dohlížecích uličních výborů, v nichž budou zasedat dobří sousedé, neodbytní skřítci funkcionáříčci, drobní, avšak nejúčinnější pachatelé nátlaku“. Už teď se do nich dobrovolně hlásí různí mediální dobrovolníci a dohlížitelé.

Švanda věří ve zdravý rozum a Boží pomoc. Vychází z křesťanských pozic, které mu dávají jistotu a smysl. Je to postoj zakotvený v přesvědčení, že věci mají mít svůj řád a hierarchii a ty jsou udržitelné, když je podpírají účinné autority. Soulad řádu a svobody zaručuje bezpečí a příznivé podmínky pro život, který se v nich nejlépe rozvíjí. Respektuje se oddělení sféry soukromé a veřejné, sex je spojen se vzájemným poznáním, kterému se obvykle říká láska. Společnosti i jedinci je ku prospěchu určitá míra zdrženlivosti, ba sebezapření, zdvořilost, která je spojena s vyššími formami uctívání ženy, respektu k bližním a zároveň s pravidly, která se vyžadují od sebe i od druhých. Je to v podstatě morální profil, který po staletí budoval evropskou civilizaci, z jejíchž úspěchů dosud čerpáme. Je zajímavé, že má tak namále.

Pavel Švanda: Dopadne to jako vždycky. Fejetony, úvahy a úchylky. Vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2022, 308 str.