Pro Českou republiku je navrhovaná emisní norma Euro 7 v současné podobě nepřijatelná. Znamenala by ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto chce v pátek v Bruselu jednat o změnách normy v Bruselu s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Uvedl to ve středu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Uvědomujeme si ohrožení automobilové výroby osobní i nákladní a autobusové i významné ohrožení dostupnosti aut pro veřejnost. Budeme apelovat za nezbytnou úpravu té normy,“ uvedl Kupka. Proti normě se podle něj staví většina evropských výrobců, ale i některé členské země, zmínil například německého ministra dopravy.

Navrhovaná norma má mimo jiné snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Euro 7 má sladit limity pro benzinová a naftová auta, vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat.

Norma by podle Kupky měla poskytnout jednotlivým výrobcům dostatek času na to, aby vůbec měli k dispozici dostupné technologie, jako jsou třeba nízkoemisní brzdy nebo senzory sledující množství emisí za jízdy.

Podle automobilek to nové vozy prodraží o desítky tisíc korun. Například menší modely Škody Auto, jako jsou Scala, Kamiq nebo Fabia, se však podle ředitele vnějších vztahů Škody Michala Kadery dostanou na cenovou úroveň, za kterou budou pro zákazníky neprodejné. Zatímco nyní modelová řada Škody začíná na úrovni 300.000 korun, tak by podle něho, aby byla vyrobitelná podle nových podmínek, prodražila na 450.000 až 500.000 korun. „Zákazníci na tyto vozy nebudou mít,“ varoval. To bude mít podle něho za následek delší využívání méně ekologických ojetých aut a stárnutí vozového parku. Upozornil také na uvažovanou platnost od roku 2025, přičemž automobilky by na zavedení požadavků normy potřebovaly zhruba čtyři roky.

Návrh podle Sdružení automobilového průmyslu neposkytuje fakticky čas na vývoj a adaptaci výroby, což způsobí výpadky ve výrobě v řadě závodů. Vyžadované masivní investice budou navíc využitelné jen pro relativně krátké časové období do roku 2035, kdy EU spalovací motory zakázala úplně, přitom však výrazně omezí dostupné zdroje pro vývoj a výrobu zcela bezemisních vozidel. „Bude mít negativní dopad na občany, neboť povede k zásadnímu omezení nabídky dostupných menších vozidel a nárůstu nákladů na osobní silniční dopravu, potažmo mobilitu celkově,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl. Přínos pro životní prostředí je podle něj přitom zanedbatelný, protože při neexistenci systémové podpory obnovy zastarávajícího vozového parku, bude podíl emisí z provozu vozidel splňujících normy starší než Euro 7/VII, dlouhodobě výrazně převyšovat emise z vozidel na trh nově přicházejících. Přínos nové emisní normy přitom dále sníží rychle rostoucí podíl zcela bezemisních vozidel.

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.