Čeští vojáci mají být od dubna na Ukrajině, zjistila SPD. „Zcela nepravdivé,“ reagovala obrana
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda nemá žádný záměr vysílat české vojáky na Ukrajinu, tvrzení o vyslání vojáků od 1. dubna je zcela nepravdivé. V tiskové zprávě do dnes uvedlo ministerstvo obrany. O vyslání vojáků dnes na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny hovořil předseda hnutí SPD Tomio Okamura, na informaci se chtěl ptát na mimořádné schůzi k bezpečnostním rizikům.
O českých vojácích na Ukrajině se Okamura nejprve pouze zmínil. Informaci rozvedl poslanec SPD a předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten. Podle něj informace pochází z Vyškovska. "Chodí nám dopisy, že vojáci mají být 1. dubna vysláni na Ukrajinu. Lidé se bojí, aby ČR nebyla zasažena do konfliktu na Ukrajině. Rádi bychom se na schůzi dozvěděli, zda to pravda je, nebo není," uvedl Koten na tiskové konferenci před zahájením schůze.
Odpoledne na slova představitelů SPD reagovalo ministerstvo obrany. Stávající mandát pro působení českých ozbrojených sil v zahraničních operacích podle ministerstva umožňuje na Ukrajinu vyslat maximálně 35 vojáků výhradně kvůli ochraně diplomatických zájmů České republiky nebo jejich zapojení do vyšetřování možných zločinů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Mimo oběma komorami Parlamentu schváleného mandátu není schválena ani se neplánuje žádná jiná operace, sdělil úřad.
Žádný český voják nemůže být v zahraničí nasazen bez souhlasu obou komor Parlamentu. "Vláda má pak pravomoc vojáky do zahraničí vyslat maximálně na 60 dní, a to například v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích," uvedlo ministerstvo. Vláda o takovém rozhodnutí musí neprodleně informovat Sněmovnu i Senát, každá z komor Parlamentu ho může nadpoloviční většinou všech členů zrušit.