RŮST CEN

Nebezpečně rychlé zdražování neskončilo. Máme jednu z nejvyšších inflací v EU

RŮST CEN
Nebezpečně rychlé zdražování neskončilo. Máme jednu z nejvyšších inflací v EU

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ačkoliv růst cen u nás konečně výrazněji zpomalil a inflace již není dvouciferná, ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme na tom stále velmi bídně. Máme čtvrtou nejvyšší míru inflace, před námi jsou jen Maďaři, Rumuni a sousední Slováci. A k tomu největší pád životní úrovně v podobě poklesu reálných mezd.

Míra inflace v Evropské unii v září klesla podle dat Eurostatu na 4,9 procenta. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 12,2 procenta Maďarsko, které je zároveň jedinou unijní zemí, kde byla inflace nad deseti procenty. V České republice inflace dosáhla 8,3 procenta, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v EU.

V září k celkově inflaci v eurozóně nejvíce přispěly ceny služeb, a to podílem 2,05 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,78 procentního bodu. Nejnižší míru inflace mělo letos v září Nizozemsko (-0,3 procenta), Dánsko (0,6 procenta) a Belgie (0,7 procenta).

Pokud se díváme na data Českého statistického úřadu, dosáhla v září míra inflace 6,9 procenta, a osmý měsíc v řadě tak pokračovala v sestupném trendu, když v srpnu činila 8,5 procenta. Podle odborníků za poklesem meziročního tempa růstu cen stojí zejména zlevnění potravin a energií, které spadly z velice vysokých hodnot. Meziroční inflace tím pádem byla v září nejnižší od prosince 2021.

I přes zpomalování v posledních osmi měsících ale zůstává stále vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB, což velmi dopadá pokles kupní síly a chudnutí obyvatel.

Jak si můžete podrobněji přečíst zde, už skoro dva roky v kuse chudneme a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí OECD. Reálná mzda se totiž propadá už sedm čtvrtletí za sebou, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací na úroveň předchozích let. „Reálná průměrná mzda českých zaměstnanců se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017, a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ uvedl pro deník Echo24 analytik Vít Hradil.

Guvernér České národní banky Aleš Michl naznačil, že úrokové sazby by se mohly už letos nížit. Před listopadovým měnovým jednáním ale nedává žádný závazek, jak banka rozhodne. ČNB si nechává dveře otevřené pro každou možnost, tvrdí Michl s tím, že očekává koncem roku dočasné zrychlení inflace, poté od ledna zpomalení. Nastavením úrokových sazeb se bude zabývat měnové jednání 2. listopadu a 21. prosince.

V září Michl tvrdil, že na inflačním cíli bude růst cen už v prvním pololetí. „Myslím, že přísná měnová politika, ze které nepolevíme, přinese výsledky a inflace bude v první polovině příštího roku kolem dvou procent,“ uvedl guvernér.

To odmítá například členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. „Optimismus prognostiků z ČNB, že inflace už na začátku příštího roku klesne pod tři procenta, nesdílím. Důvodem nejsou jen jednorázové vlivy v podobě úpravy spotřebních daní, DPH a poplatků za OZE, ale především dlouhodobější strukturální faktory. To je přehřátý trh práce, nedostatek bytů, omezená cenová konkurence a klesající produkční kapacita, která při výraznějším oživení spotřeby povede k rychlému oživení inflace,“ řekla Horská deníku Echo24.

Ačkoliv Michl tvrdí, že úroková sazba na sedmi procentech, kterou nastavila ještě předešlá bankovní rada, je dostatečně přísná, až nyní míra inflace spadla lehce pod úroveň základní úrokové sazby. Evropská centrální banka i americký Fed mají kvůli stále vysoké inflaci úrokové sazby nastaveny mnohem přísněji.

Ve své poslední prognóze ze srpna očekává centrální banka celoroční letošní inflaci na úrovni jedenácti procent. Příští rok už uvádí inflaci za celý rok 2,1 procenta a na rok 2025 dokonce 1,7 procenta.

 

23. října 2023