Brno má letní bazén s určitě nejhezčím výhledem ve střední Evropě, koupaliště na Kraví hoře. Město se před ním vystavuje v celé své pozoruhodnosti, hledíte přímo na Špilberk s tím dodatečně dostavěným pseudohradem, pod ním vylézají věže brněnských kostelů, na které odsud mířili kanony Švédi, když z Kuhbergu čili hantecem Monte Bú obléhali štetl, jenž se slavně nedal. Po pravé straně je Žlutý kopec neboli Sandberg a stráně pisárecké s vilovou Masarykovou čtvrtí. Ta patří k nejkompaktnějším rezervacím funkcionalismu v Evropě, z čehož lze něco soudit o sociálních poměrech v předválečném Brně. Protože kde jsou vily, tam jsou také lidé, kteří si je mohli dovolit, přičemž ty vily nejsou žádné baumaxové krabičky, nýbrž elegance sama. Vyústěním téhle měšťansky blahobytné části města je pak ten bazén, který ovšem tam je až od roku 1975 (do dnešní podoby se rekonstruoval na začátku let nultých), to se Masaryk zneutralizoval na Jiráska, a jeho čtvrť byla tedy Jiráskova, i když vztah českého tradicionalisty k historicky příliš německému Brnu byl velmi rezervovaný.

Jiří Peňás