Podle pléna Ústavního soudu byl pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) neústavním přílepkem, a proto Ústavní soud zrušil podstatnou část zákona zvaného Lex Babiš II o střetu zájmů. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Zákon se ve své podobě tak vrací k původní, měkčí definici střetu zájmů, tedy ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.

Sněmovna původně schvalovala návrh zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Následná úprava této předlohy vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil ÚS v nálezu.

Šlo o pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) vložený do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně. Jeho podstatou je zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí.

Sám Michálek svou strategii obhajoval. „Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný.“ Podle něj bylo cílem tohoto kroku zabránit obstrukční taktice hnutí ANO. Deník Echo24 se legislativním využíváním přílepků už v minulosti věnoval. Do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít „legislativní peklo“.

ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. „V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období shodou okolností ve úterý končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15.

Všichni si stěžují

Ústavní soudci také při představení nálezu zkritizovali poměry v Poslanecké sněmovně, kde se dlouhodobě vláda a opozice viní z blokování chodu dolní komory.

„Ten projednávaný návrh včetně dokazování ukazuje na dlouhodobě neutěšenou praxi v Poslanecké sněmovně co do dodržování pravidel jednacího řádu. Všichni aktéři legislativního procesu si stěžují, vláda si stěžuje, že nemůže vládnout, opozice si stěžuje, že nemůže plnit kontrolní funkci,“ komentoval šéf soudu Josef Baxa. "O výsledek jsme se přeli velmi dlouho".

„Jakkoliv může být dnešní rozhodnutí interpretováno, že někdo vyhrál a někdo prohrál, by snad mělo být návodem pro jakoukoliv vládní většinu a opoziční menšinu. (...) Myslíme si, že je důležité, aby ten, kdo rozhoduje o pravidlech, sám pravidla dodržoval,“ dodal Baxa.

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová po zveřejnění nálezu uvedla, že to „není jen vítězstvím nás jako opozičních poslanců, ale především transparentnosti legislativního procesu v republice, kam zkrátka překvapení na poslední chvíli nepatří“.

Poslanec Michálek pak dodal, že Ústavní soud soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média. „Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ napsal Michálek.

Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první „lex Babiš“, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.