Spojené státy americké slíbily Ukrajině dodávku tanků Abrams, které ovšem Kyjev dostane bez nového pancéřování s ochuzeným uranem. V minulosti už Washington poslal na Ukrajinu salvové raketomy HIMARS, které upravil tak, aby nemohly odpálit rakety s delším doletem než zhruba 80 km. Podobné je to i s houfnicemi M777, jímž chybí GPS a palubní počítače. Proč tomu tak ale je a co tím Bidenova administrativa sleduje?

Podle Gustava Gressela, experta na ozbrojené konflikty Evropské rady pro zahraniční vztahy, to Spojené státy dělají proto, aby Rusové nedostali informace o jejich nejmodernějším vojenském vybavení. „Američani si kladou otázku, co by se stalo, kdyby byl tank ukořistěn a analyzován Rusy,“ řekl Gressel ohledně tanků Abrams stanici Deutsche Welle.

S informací, že Washington pošle Kyjevu horší tanky Abrams, přišel server Politico. Podle něj se Spojené státy takto rozhodly z důvodu exportních předpisů, kvůli kterým Kyjev dostane obrněnce bez „utajovaného“ pancéřování, které obsahuje ochuzený uran.

Podle Gressela to ovšem není nic neobvyklého. „Ukrajina dostane exportní variantu Abramsu, stejnou, jaká se používá v Egyptě, Saúdské Arábii a Íráku,“ řekl expert na ozbrojené konflity, který dodal, že stávající pancíř je srovnatelný s tím, který mají starší německé tanky Leopard 2A4, které na Ukrajinu dodalo Norsko nebo Polsko. Gressel také uvedl, že starší Abrams je „stále dobrý bojový tank s dobrou termovizní kamerou a výkonným kanónen, který z hlediska ovladatelnosti předčí ruské tanky“.

Upravené zbraně

Obava Spojených států se týká i houfnic M777, které Kyjev dostává od loňského dubna. Ty jsou totiž na Ukrajinu předávány bez GPS navigace a souvisejících palubních počítačů, kvůli čemuž jsou zbraně méně přesné. To však ukrajinská armáda rychle vyřešila a nainstalovala do houfnic vojenský software GIS Arta, který americké palubní počítače nahrazuje. Díky němu se Ukrajině například podařilo zastavit postup ruských vojáků, kteří se pokusili překročit řeku Severní Doněc pramenící v Luhanské oblasti.

Serhij Hrabskij, bývalý důstojník ukrajinských ozbrojených sil, řekl, že ho omezení zbraňových systémů vyslaných ukrajinskými spojenci neznepokojuje. „Všechny naváděcí informační systémy jsou integrovány do velitelských struktur NATO,“ řekl Hrabsky a dodal, že takové systémy mohou být použity pouze v rámci NATO, což je podle něj běžná praxe.

HIMARS s kratším dostřelem

Trochu jiné je to ovšem se salvovými raketomety HIMARS, které Ukrajina úspěšně používá k přesným úderům hluboko za frontovou linii. Bidenova administrativa posílá Kyjevu rakety s doletem kolem 80 km, nikoli však mnohem výkonnější rakety Army Tactical Missile Systém, které dokáží přesně zasáhnout cíl až na 300 km.

Deník Wall Street Journal uvedl, že Spojené státy před dodávkou upravily tato raketová odpalovací zařízení tak, aby rakety s delším doletem nemohly být odpáleny, i kdyby si je Ukrajina pořídila jinde na světovém trhu. List citoval anonymní zdroj z americké vlády, podle něhož bylo toto rozhodnutí učiněno proto, aby se snížilo riziko eskalace napětí mezi Spojenými státy a Ruskem. Loni v září mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že rakety dlouhého doletu by byly „červenou linií“, která by ze Spojených států udělala součást konfliktu.

Stephen Blank, bývalý profesor na Institutu strategických studií US Army War College, uvedl, že omezení zbraňových systémů souvisí se „strachem z Ruska a s eskalací války ze strany Ruska“. Blank se však nechal slyšet, že takové obavy považuje za přehnané. „Myslím, že se příliš bojíme eskalace ze strany Ruska,“ řekl Blank a dodal, že nechápe, proč by mělo být ruské území vyloučeno z ukrajinských úderů. Podle něj Rusko tuto válku začalo a zničilo Ukrajinu, a proto by Ukrajina měla mít možnost zasáhnout cíle i na území Ruska.