Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují. Podle expertů je nicméně zaručená mzda dalším z faktorů, které roztáčí inflaci. Podle Hospodářské komory stát ani neví, kolika lidí se zaručená mzda týká.

„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.

Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.

Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.

Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýš o 350 či 500 korun, svaz průmyslu nejvýš o 900 korun. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2000 korun. Kritizují také plán nezvedat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna.

Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že návrh vyhověl ustanovením zákoníku práce. Podle něj nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku.

Ministerstvo pro vládu propočítávalo i jiné varianty přidání, a to o 900, 1500 či 2000 korun. Na navýšení podle požadavků odborů by firmy musely dát do výdělků o 7,1 miliardy až 11,6 miliardy korun víc a veřejná sféra o 212,8 milionu korun víc.

Hospodářská komora ve svém stanovisku uvedla, že zaručená mzda je zcela nefunkční koncept. „Ani stát dnes neví, kolik lidí ve skutečnosti zaručené mzdy pobírá. Tzv. skupiny prací určuje 16 let stará příloha nařízení vlády, která pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy, rozděluje práci do osmi skupin. Zaměstnancům a zaměstnavatelům ale poskytuje jen obecné charakteristiky prací a neúplný seznam profesí,“ uvádí Hospodářská komora.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na svém Twitteru uvedla, že zaručená mzda je „svérázný český vynález“. „Zaručenou mzdu bych zrušila úplně. Jde o automat na mzdovou inflaci, který není ani kontrolovatelný, ani vymahatelný,“ míní Horská s tím, že zaručená mzda je adeptem na nejzbytečnější nařízení a povinnost.

V soukromém sektoru není pro zaručenou mzdu důvod

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se domnívá, že stát se zaručenými mzdami snaží podnikatelům diktovat cenu práce, čímž ale mimo jiné deformuje ceny třeba u veřejných zakázek. „Různé podniky i celé obory ale fungují v odlišných podmínkách, působí v jiném konkurenčním prostředí, mají různé postavení v dodavatelsko-odběratelském řetězci, jinou přidanou hodnotu, různou výkonnost a produktivitu práce. To jsou faktory, které mají určovat výši mezd. Vyjednávat si ji mají zaměstnanci a zaměstnavatelé, nemá být určována úředně,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Některé odborové organizace v reakci na kompromisní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí i v meziresortním připomínkovém řízení navýšení zaručené mzdy jen ve dvou stupních ostře kritizovaly. „Odbory se z nepochopitelných důvodů stále k tomuto systému upínají, aniž by za posledních šestnáct let iniciovaly jeho aktualizaci. Přitom zrušení zaručených mezd posiluje roli vyjednávání o mzdě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, což by odborové organizace měly přivítat, obzvlášť když je to pro ně příležitost se angažovat,“ dodal Dlouhý.

Komora dodává, že pokud státní správa potřebuje institut zaručeného platu pro své zaměstnance, nebude nic namítat pro jeho zachování. V soukromém sektoru ale podle ní pro další sazby mezd neexistuje důvod. „Trh práce se neustále mění a logicky se v průběhu času mění i nároky na výkon různých povolání. Třeba tam, kde dříve nebylo běžné používání strojů, je dnes nezbytnou podmínkou pro výkon povolání. I kdyby úředníci dokázali upřesnit náročnost jednotlivých povolání a sestavit jejich asi nekonečný seznam, nebyli by jej patrně schopni tak rychle aktualizovat, jak se trh práce mění,“ doplnil Dlouhý.

Proti zaručené mzdě se vyslovují opakovaně i někteří politici. Po loňském vítězství ve sněmovních volbách uvedl ekonomický expert ODS a nynější místopředseda sněmovny Jan Skopeček pro Echo24, že zaručenou mzdu považuje za nadbytečnou a kontraproduktivní. „Nemyslím si, že na to bude jednotný názor napříč sněmovnou. Minimální mzda nemá ve své skutečnosti takový dopad, protože ji pobírají zhruba 2 procenta zaměstnanců. Zaručená mzda je ale na to navázána a je to věší problém pro trh práce. Otázkou ale je, zda bude šance ji zrušit,“ řekl tehdy pro Echo24 Skopeček.

Za problém označila zaručenou mzdu v roce 2020 i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Měli bychom upustit od zaručené mzdy. Protože si vemte, že máme osm segmentů ekonomiky, kde diktujeme minimální zaručenou mzdu. Problémem našeho hospodářství není minimální mzda, ale takzvaná zaručená,“ vysvětlovala tehdy vicepremiérka Schillerová s tím, že ale necítí politickou vůli tento problém vyřešit.