V Praze ve čtvrtek proběhlo jednání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4). V poslední době rozděleným státům se podařilo shodnout na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kde se však rozcházejí, je přístup k iniciativě České republiky na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Tam se skupina dělí na dva bloky.

Polsko se totiž k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil polský ministr Radoslaw Sikorski. Naopak šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár a maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně.

„Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský označil za nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Ocenil, že řada zemí se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dnes konkrétně poděkoval Polsku.

S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 dělostřeleckých granátů o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.

Shoda na agresi

Země V4 si naopak odsouhlasily, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Oznámil to Lipavský. Po schůzce novinářům řekl, že skupina je důležitá pro dialog a vzájemné kontakty, další ministři zmiňovali témata, jako jsou migrace, infrastruktura, zemědělství či energetika.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí. Na nedávném premiérském summitu přes napjatou atmosféru lídři zemí také zmiňovali úmysl spolupracovat v záležitostech, které členy skupiny spojují.

Lipavský kolegům poděkoval za upřímné rozhovory. „Je to přesně to, co v této době potřebujeme. České předsednictví se domnívá, že V4 je důležitá pro dialog a jako nástroj pro kontakty mezi národy,“ uvedl. O Ukrajině, konfliktu na Blízkém východě či o rozšiřování EU se dnes podle něho mluvilo zcela otevřeně.

Polský ministr Radoslaw Sikorski označil diskusi za živou a upřímnou. „Umožnila lépe pochopit pozice vašich kolegů,“ uvedl. Země V4 podle něj vzájemně respektují své zájmy, které pochopitelně nejsou totožné. Skupina ale umožňuje koordinovat společně taktiku v oblastech, na které se členové shodují. Zmínil migraci, infrastrukturu, zemědělství, dekarbonizaci nebo jadernou energetiku.

Ministři se také podle Lipavského shodli na růstu rozpočtu Mezinárodního visegrádského fondu o deset procent. „Umožní to další spolupráci mezi našimi občany a společnostmi,“ řekl. Fond vznikl v roce 2000 a je zaměřený na podporu spolupráce nevládních organizací a občanské společnosti v rámci zemí V4 i v partnerských regionech Východního partnerství a západního Balkánu. Jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (252 milionů korun), každá ze zemí V4 přispívá stejným dílem.

Ve středu se samostatně sešli v Černínském paláci Lipavský se Sikorským. Obě jednání nechtěl český ministr dávat do politických souvislostí. „Obě tyto události probíhají v plnohodnotném formátu, ani jedna z nich není na okraj druhé,“ uvedl. Stejně jako šéfové diplomacií nedávno krátce před setkáním čtyř premiérů v Praze jednali předsedové vlád obou zemí Petr Fiala (ODS) a Donald Tusk.