Evropská unie chce přijmout rozsáhlé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině při její obraně proti Rusku, a to nejpozději do začátku července. Týkají se politické, vojenské a hospodářské pomoci a mají platit, dokud Ukrajina nevstoupí do EU a NATO, píše německý list Welt am Sonntag, který má návrh k dispozici. Brusel v dokumentu navíc upřesňuje, zda mohou být na Ukrajinu vysláni vojáci EU.

Podle informací Welt am Sonntag se 27 členských zemí Unie nedávno dohodlo na jedenáctistránkovém textu klasifikovaném jako "důvěrné", o kterém v současnosti jedná Evropská služba pro vnější činnost a vláda v Kyjevě. "Evropská unie a její členské státy hrají klíčovou roli v okamžité a dlouhodobé bezpečnosti a odolnosti Ukrajiny prostřednictvím vojenské, civilní, humanitární, finanční, obchodní a hospodářské pomoci, ubytování vysídlených osob, podpora reforem a rekonstrukce, ale také restriktivními opatřeními a diplomatickou podporou," uvádí dokument.

EU konkrétně ujišťuje Ukrajinu o okamžitých konzultacích v případě dalších útoků. Předloha 27 zemí EU uvádí: "V případě budoucí agrese hodlají Evropská unie a Ukrajina do 24 hodin konzultovat potřeby Ukrajiny uplatnit své právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN." To vylučuje přímou účast vojáků EU po boku ukrajinských vojáků v bojových operacích proti Rusku. Brusel však Ukrajině slibuje další dodávky zbraní, pokračující výcvik vojáků, pomoc při reformě bezpečnostního sektoru, podporu při odminování země a spolupráci v boji proti hybridním hrozbám a kybernetickým útokům.

„Podpůrný fond pro Ukrajinu bude mít v roce 2024 rozpočet pět miliard eur. Další srovnatelné roční nárůsty lze předpokládat až do roku 2027,“ píše se také v dokumentu. Závisí ale na tom, co bude ukrajinská armáda v budoucnu potřebovat a jaké další bilaterální příspěvky přispějí země EU.

Zároveň je EU odhodlána poskytnout Kyjevu masivní podporu na rekonstrukci země. To si pravděpodobně vyžádá finanční pomoc, která se bude pohybovat minimálně v řádu tříciferných miliard. Již v únoru 2023 odhadovala Světová banka náklady na obnovu země na 411 miliard dolarů. Od té doby se navíc rozsah ničení výrazně zvýšil. Nejmenovaný vysoký diplomat EU listu naznačil, že tato výzva bude pro Evropany velmi náročná, protože kromě Ukrajiny "v určitém okamžiku budeme také muset spolufinancovat rekonstrukci pásma Gazy jako hlavní dárce."

Bezpečnostní závazky chce EU přijímat především kvůli tlaku Kyjeva. Závazky však nejsou právně závaznější než bilaterální dohody o zárukách bezpečnosti. Podle interních informací takové záruky zatím poskytlo pouze sedm členských států: Německo, Dánsko, Francie, Itálie, Finsko, Nizozemsko a Lotyšsko, píše Welt. Dalších sedm zemí EU odmítá uzavřít bilaterální dohody s Ukrajinou o bezpečnostních závazcích: Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Kypr a neutrální státy Irsko, Rakousko a Malta. Na bezpečnostní dohodě s Kyjevem se nechtějí dohodnout ani Švýcarsko a Turecko, které do EU nepatří.