Mírový plán Erdogana. Chce odložit vstup Ukrajiny do NATO a poslat mezinárodní síly na Donbas
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Mírový plán pro Ukrajinu podle Ankary počítá se zmrazením frontové linie a odložením vstupu země do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan plánuje předložit návrh na zastavení bojů podél aktuálních frontových linií v ukrajinském konfliktu během summitu globálních ekonomik G20 v Brazílii. Prezident Erdogan předloží svůj návrh na zmrazení konfliktu na stávajících liniích během setkání skupiny G20 v Riu de Janeiru, uvedla zpravodajská agentura Bloomberg. Podotýká, že je značně odlišný od mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.
Podle zdrojů zahrnuje Erdoganův plán vytvoření demilitarizované zóny ve východní části Donbasu a nasazení „mezinárodních sil“ jako bezpečnostní záruku pro Ukrajinu. Součástí iniciativy by mělo být také odložení ukrajinské žádosti o vstup do NATO na nejméně 10 let, což je krok vítaný Ruskem. Na oplátku by Ukrajina obdržela záruky vojenské pomoci. „Řešení konfliktu na Ukrajině zůstává prioritou pro Erdoganova jednání s globálními lídry, včetně summitu G20,“ uvedl diplomatický zdroj pro ruskou agenturu RIA Novosti.
Erdogan navrhne, aby Zelenskyj souhlasil s tím, že diskuze o vstupu Ukrajiny do NATO se jako ústupek ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi odloží o nejméně deset let. Plán tureckého prezidenta počítá také se vznikem demilitarizované zóny v Donbasu na východě Ukrajiny, kde Rusko od roku 2014 ovládlo rozsáhlé části území. Na východě Ukrajiny nejdříve proti jednotkám loajálním Kyjevu bojovali separatisté podporovaní Moskvou, ruská armáda tam otevřeně operuje od začátku celoplošné invaze v únoru 2022.
Podle Erdogana by v demilitarizované oblasti mohly být rozmístěny mezinárodní jednotky a Kyjevu by se dostalo ujištění o dodávkách zbraní jako kompenzace za to, že nevstoupí do NATO. Turečtí činitelé uznávají, že pro Ukrajinu bude těžké takové návrhy přijmout, ale domnívají se, že jde o nejrealističtější přístup, píše Bloomberg. Cílem plánu by bylo zatím nechat stranou diskuze o budoucím osudu území, která teď Rusko okupuje. V první řadě jde o zajištění stabilního příměří, píše web Turkiye Today.
Erdoganovy návrhy by mohly vyhovovat některým spojencům Ukrajiny, kteří se obávají, že plné členství Ukrajiny v NATO by Západ přivedlo do přímého konfliktu s Ruskem. Turecký prezident podle zdrojů z jeho okolí doufá, že se mu Zelenského podaří přesvědčit, aby začal jednat o příměří, protože má informace o tom, že Ukrajina by v příštích měsících mohla přijít o další území, pokud boje nepřestanou.
Hlavním cílem Turecka je podle ukrajinského deníku Ukrainska Pravda dosažení udržitelného příměří a ukončení probíhajícího krveprolití. Erdogan se během summitu setká s brazilským prezidentem Luízem Ináciem Lulu da Silvou a dalšími globálními lídry, aby prosazoval svou iniciativu na zmírnění konfliktu.
Erdoganův návrh pravděpodobně vyvolá smíšené reakce. Zástupci Ukrajiny mohou vzít tento krok jako potřebný k získání času a podpory, zatímco skeptické hlasy mohou považovat odložení vstupu Ukrajiny do NATO za zásadní koncesi. Bude zajímavé sledovat, zda Erdoganova strategie na summitu G20 nalezne podporu mezi dalšími členy skupiny a jaký vliv bude mít na dynamiku ukrajinského konfliktu.
Bloomberg podotýká, že vyhlídky na další vývoj situace na frontě spíše povedou Putina k tomu, aby boje navzdory těžkým ruským ztrátám pokračovaly. Šéf Kremlu před několika dny během telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že byl vždy otevřený jednání, ale že jakákoliv dohoda musí brát ohled na bezpečnostní zájmy Ruska a na jeho územní zisky.