VÁLKA NA UKRAJINĚ

Ruské námořnictvo vytipovalo cíle jaderného útoku. Míří na Německo, Pobaltí a Skandinávii

VÁLKA NA UKRAJINĚ
Ruské námořnictvo vytipovalo cíle jaderného útoku. Míří na Německo, Pobaltí a Skandinávii

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Tajné plány z let 2008 až 2014 odhalily, jak by ruské námořnictvo postupovalo v případě válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí. Ruské námořnictvo je schopné zaútočit jak konvenčními, tak jadernými hlavicemi hned na několik míst napříč Evropou, pokud by se rozhořela válka mezi Kremlem a NATO. Podle britského deníku Financial Times (FT) mají Rusové vytipovaných 32 cílů v členských zemí NATO. Nejvíce cílů je na severu Německa, kolem Baltského moře a Skandinávie. Nově se ukázalo, že disponují takzvanými "hladinovými loděmi", které byly už v 90. letech zakázané.

Ruská armáda si už před válkou na Ukrajině nechala vypracovat plán, jak postupovat pokud se dostane do války se Západem. Dokumenty popisují první dny konfliktu a uvádí, že kromě konvenčních hlavic mohou námořníci použít i lehké, jaderné zbraně. Uniklé dokumenty také potvrzují, že Ruská federace disponuje "hladinovými" loděmi, které jsou schopné nést jaderné zbraně, navzdory dohodě o jejich odstranění mezi SSSR a USA v roce 1991. Hladinové lodě rozšiřují odpalovací a útočící kapacitu, ale také zvyšují riziko větší eskalace či nehody.

Na rozdíl od ponorky se strategickými balistickými raketami, která je navržena k odpalování nukleárního nákladu z hlubin oceánu, plavidlo povrchové flotily s jadernými hlavicemi na palubě by bylo vystaveno mnohem většímu riziku poškození bouří nebo zásahu nepřítelem. Nedávná cvičení nařízená Putinem k nácviku použití taktických jaderných zbraní ukazují, že uniklé dokumenty jsou stále v souladu se současnou ruskou vojenskou doktrínou, píše FT.

Strategie tajných dokumentů uvádí, že "hlavní prioritou je oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele". Zároveň se ale mluví také o tom, že jaderný úder má mít "demonstrativní" a "zastrašovací" úlohu. "Vysoká manévrovací schopnost umožňuje námořníkům provádět náhlé a preventivní údery z různých směrů," píše se v dokumentu. "Taktické jaderné zbraně jsou určeny k použití vždy v kombinaci s jinými ničivými prostředky."

Deník Financial Times, který tajné plány dostal od západních zdrojů, dále odhalil 32 cílů, které má Rusko v potencionálním jaderném hledáčku. Jedná se především o pobřežní oblasti na severozápadě Skandinávie a v okolí Baltského moře. Nejvíce je ohrožené severní pobřeží Německa, francouzské pobřeží a východ a severozápad Norska. Několik cílů je také vyznačeno na severu Polska a v Estonsku. Na jihovýchodě Evropy čelí ohrožení Rumunsko, Bulharsko a evropská část Turecka.

Podle tajných dokumentů by Ruská federace mohla k útoku využít své spojence. Základny by Rusové mohli mít v Ázerbajdžánu. Poté se jedná o klasické ruské spojence jako je Írán, Severní Korea nebo Čína.

Nutno dodat, že taktické jaderné zbraně mají kratší dolet a nejsou tak ničivé jako mezikontinentální, strategické jaderné zbraně. Díky tomu mohou být taktické zbraně odpalované ze země, vzduchu i vody. Třetí možnost odpalování z lodí je považovaná za krajně nebezpečnou informaci v rámci možné evropské války.

S nepříznivou domněnkou přišel také bývalý vysoce postavený člen NATO William Alberque, jenž uvedl, že tyto operační plány nejsou zdaleka vše, co Rusko naplánovalo. "Jedná se pouze o zlomek ze stovek, možná tisíců cílů zmapovaných po celé Evropě, včetně vojenských cílů a kritické infrastruktury," uvedl Alberque s tím, že se jedná pouze o malý výsek z mnohem větších plánů.

Viktor Horák