Biden povolil Ukrajině používat americké zbraně hluboko v Rusku. První údery se čekají během pár dní
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat, dodala agentura. První údery se podle ní uskuteční během příštích dní.
Podle informací NYT budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. Podle zdrojů Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu. Podrobnosti ale zdroje s ohledem na bezpečnost nesdělily.
Map from ISW: Where ATACMS missiles can strike
— NEXTA (@nexta_tv) November 17, 2024
With a maximum range of 300 kilometers, ATACMS missiles could target key sites such as the Kursk airfield and surrounding military bases. pic.twitter.com/vrNHLTn2BQ
V nadcházejících dnech proběhnou první dálkové údery, oznámily zdroje agentuře Reuters, aniž by z bezpečnostních důvodů zveřejnily podrobnosti.
Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.
Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již měsíce.
Rozhodnutí zároveň přichází poté, co se severokorejští vojáci začali podílet na snaze ruských sil znovu ovládnout ukrajinskými jednotkami v srpnu obsazené území ruské Kurské oblasti, což vyvolalo obavy v Kyjevě i ve Washingtonu.
První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů, uvedly zdroje Reuters.
Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsal Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.
Zda Trump Bidenovo nynější povolení zruší, až se ujme funkce, není jasné. Trump nicméně dlouhodobě kritizuje výši americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a tvrdí, že válku rychle ukončí, ačkoliv neupřesnil jak.
Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Ukrajincům bránit Charkov, povolil jim Biden použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Použít rakety dlouhého doletu ATACMS jim ale při této obraně Charkova nepovolil, uvedl NYT.