Ukrajinský parlament přijal v závěrečném čtení návrh zákona o zvýšení daní. Návrh zákona stanoví už tomto roce 2024 50 % daně z příjmu pro banky jako neočekávanou daň. Aby se získaly peníze na obranu, budou ukrajinští zaměstnanci a také živnostníci podle nového daňového zákona zřejmě platit ze svých platů 5 % vojenské daně – dříve to bylo 1,5 %. Zákon musí podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina potřebuje nové příjmy kvůli vysokým výdajům, které má v souvislosti s ruskou invazí. Návrh zákona stanoví v roce 2024 50 % daně z příjmu pro banky jako neočekávanou daň, ačkoli Ukrajinská národní banka, Mezinárodní měnový fond a ministerstvo financí byly proti. Zavedena bude také korporátní daň ve výši 25 % pro nebankovní finanční instituce (s výjimkou pojišťoven).

Při hlasování však byl zamítnut jeden klíčový pozměňovací návrh, který obsahoval všechny hlavní návrhy daňového výboru. Zejména norma, která umožňuje, aby návrh zákona vstoupil v platnost zpětně od 1. října. Například se zdá, že zvýšení daní na obranu bude aplikováno až po podpisu prezidenta a zveřejnění návrhu zákona, což sníží očekávané příjmy z jeho přijetí.

Celkově se očekává, že návrh zákona přinese v letošním roce asi 25-30 miliard hřiven (cca 14 až 16,2 miliard korun) dodatečných rozpočtových příjmů a v roce 2025 150-160 miliard hřiven (83,5 až 90,5 miliardy korun), píše server Kyiv Independent.

Po jeho přijetí předložili někteří zákonodárci 13 rezolucí, které měly rozhodnutí parlamentu zrušit. Poslanci však 14. října všechny rezoluce zamítli a odblokovali možnost předsedy parlamentu podepsat návrh zákona. Ten již byl odeslán k podpisu prezidentské kanceláři.

Podle statistik státního rozpočtu na portálu OpenBudget vydala Ukrajina v roce 2023 na obranu 121 miliard dolarů. Pro srovnání, Německo podle zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru vydalo ve stejném roce 67 miliard dolarů.

Ukrajinské ministerstvo financí předložilo 18. července po konzultacích s podnikateli návrh zákona, jehož ambice však byly výrazně omezeny. První návrh dlouho očekávaného zákona si kladl za cíl získat až 125 miliard hřiven (3 miliardy dolarů) nových daňových příjmů do konce roku 2024. Tlak ze strany ukrajinských podniků a škrty provedené zákonodárci však způsobily, že pro letošní rok bude mít Ukrajina o zhruba 80 % méně, než se původně plánovalo.

Velká část debaty mezi všemi zúčastněnými stranami se podle serveru Kyiv Post soustředila na to, kterou hlavní daň zvýšit – zda vojenský daňový odvod, nebo daň z přidané hodnoty (DPH). Vojenský odvod byl vytvořen za účelem vyčlenění peněžních prostředků pro Ozbrojené síly Ukrajiny (OSU) a poprvé byl zaveden po ruské anexi Krymu a invazi na Donbas v roce 2014.

Daň se odvádí z platů zaměstnanců – tím se snižuje čistý zisk podniku, ale zároveň se snižuje spotřeba a inflace. To je pro Ukrajinu naléhavý problém, neboť inflace dosáhla v září 8,6 % a podle prognóz by měla v prvním čtvrtletí roku 2025 dosáhnout 9,7 %. Tato konstrukce má však vadu – šedá ekonomika se jí obvykle vyhne. Podle Oleksandry Betliyové, analytičky Institutu pro ekonomický výzkum a politické poradenství (IER), takový daňový krok hrozí rozšířením šedé ekonomiky. Kompromisem by mohlo být například zvýšení vojenského odvodu na 3 % namísto 5 % při zachování navrhované změny, aby vojenský daňový odvod platili i živnostníci.

Zvýšení DPH je považováno za alternativu ke změně vojenského odvodu, protože se jedná o zdanění konečné spotřeby jak z oficiální, tak ze stínové části ekonomiky, napsal na Facebooku Jurij Gajdaj, ekonom z Centra ekonomické strategie.

„Pašeráci, defraudanti, kryptošvindlíři… a majitelé obchodů prodávající pašované polské mléko nebo italské uzeniny nakupují zboží s přidanou DPH a spotřební daní,“ napsal.