Dva dny před sporným referendem v Katalánsku o nezávislosti dávají vůdci místních separatistů najevo, že jsou odhodlanější než kdykoliv dříve uspořádat hlasování, zatímco španělské úřady ve snaze plebiscitu zabránit hrozí dalšími sankcemi, upozornila v pátek agentura AFP. Podrobnosti o nedělním hlasování mají být podle ní oznámeny během pátku.
Španělská vojenská policie ráno prohledávala kanceláře regionální katalánské vlády a zatkla tajemníka katalánského vicepremiéra Josepa Mariu Jového. Madrid tak zřejmě nadále pokračuje ve vyšetřování ve snaze zablokovat plánované referendum o nezávislosti Katalánska, píše agentura AFP.
Více než 700 starostů katalánských měst a obcí se v sobotu v Barceloně sešlo na mítinku, který měl centrální španělskou vládu ujistit o jejich trvající ochotě uspořádat referendum o nezávislosti této autonomní oblasti. Madrid se snaží předejít konání plebiscitu plánovaného na 1. října a podnikl proti katalánské samosprávě už několik právních kroků.
Španělský státní zástupce nařídil prošetřování stovek katalánských starostů, kteří se podílejí na přípravě referenda o nezávislosti regionu. Připraveno je i zatýkání. Jak španělský král, tak premiér považují katalánské referendum za protiústavní. Informuje o tom Deutsche Welle.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, ve středu podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánováno je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby debatu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.
Počet obětí atentátů muslimských teroristů v Katalánsku z minulého týdne se zvýšil na 16. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na katalánské ministerstvo zdravotnictví.
Imám Abdalbákí Sátí, který je považován za mozek teroristických útoků v Katalánsku z minulého týdne, vzbudil už začátkem roku 2016 podezření u muslimské obce v Belgii. Tamní starosta tehdy po upozornění belgického imáma kontaktoval španělské úřady a ptal se na Sátího minulost. Řekl to v rozhovoru s agenturou EFE starosta belgického města Vilvoorde Hans Bonte.
Jeden z členů katalánské teroristické buňky mohl dříve uskutečnit cestu do střední Evropy, uvedl v neděli na tiskové konferenci velitel katalánských bezpečnostních složek Josep Lluís Trapero. Policisté s tímto údajem pracují jako s „informací ve velmi rané fázi“. Podle deníku El Pais se jednalo o Švýcarsko, kam mohli jet až dva teroristé z útočící buňky.
Teroristé, kteří spáchali útoky v Barceloně a Cambrils, při nichž zemřelo 14 lidí, chtěli podle informací serveru The Telegraph zaútočit původně v chrámu Sagrada Família, architektonické ikoně Katalánska. Podle španělských médií se však situace vyvinula zřejmě tak, že zaútočili na La Rambla coby plán B.
Po nejkrvavějším teroristickém útoku ve Španělsku za posledních třináct let pátrá policie po řidiči dodávky, která v Barceloně zabila 14 lidí a stovku dalších zranila. Policisté v noci zastřelili pět útočníků, kteří se ve městě Cambrils nedaleko katalánské metropole pokoušeli najíždět do lidí. Zranili sedm lidí, jedna žena později v pátek zemřela.
Přibližně 40 zraněných si v pátek vyžádala nehoda příměstského vlaku na nádraží ve španělské Barceloně. Jeden člověk byl zraněn vážně, dalších 18 včetně strojvůdce méně vážně a zranění 20 cestujících jsou lehká. Oznámili to na Twitteru barcelonští záchranáři v aktualizované bilanci obětí poté, co předtím uváděli kolem 50 zraněných. Nehoda si nevyžádala oběti na životech.
V řadě evropských zemí nejsou migranti vítáni s otevřenou náručí. V Katalánsku je tomu ale jinak, protože jejich hlasy by v říjnovém referendu mohly rozhodnout o odtržení od Španělska. Katalánští separatisté španělskou vládu vnímají jako represivní a kladou důraz na svoji historii a kulturu. Migranti si ale od nezávislosti slibují, že se stanou „občany první kategorie“, píše server Politico.
Soud ve Španělsku potrestal dalšího katalánského politika zákazem politické činnosti kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2014. Bývalý člen katalánské regionální vlády Francesc Homs nesmí podle středečního výroku španělského nejvyššího soudu vykonávat po 13 měsíců politickou činnost. To znamená, že se nyní musí vzdát i poslaneckého mandátu ve španělském parlamentu, upozorňuje list El País.
Je známo, že na evropské jižní frontě tikají dvě bomby – jednou je Řecko, které opět zápasí s mezinárodními věřiteli o podmínky refinancování úvěrů, druhou Itálie, kde by letos mohly být předčasné volby a průzkumy vede Hnutí pěti hvězd, přímluvce pro odchod z eurozóny.
