Za pouhé dva dny se změnil přístavní Hamburk v hromadu suti a zapálených barikád. Levicové bojůvky oblečené do značkových bund, které tak protestovaly proti schůzce světových lídrů, zranily na dvě stovky policistů a nezapomněly při tom rabovat v obchodech a ničit cizí auta. V sobotu summit končí, přesto policie očekává další velké demonstrace. Na poničené město se můžete podívat ve fotogalerii.
Vyjednávačům na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20 v Hamburku se podařilo najít cestu ke společnému závěrečnému prohlášení. S odvoláním na diplomaty z Evropské unie to v sobotu uvedla agentura Reuters, podle níž zbývá dořešit jednu otázku týkající se ochrany klimatu.
Hamburk ve čtvrtek a v pátek vypadal jako ve válce. Na sobotu se předpovídalo jakési vyvrcholení.
Protesty proti summitu G20 v Hamburku po krátkém uklidnění znovu nabírají na síle. Ve čtvrti Altona hoří několik aut, včetně těch policejních. Policisté hlásí i na dalších místech střety s demonstranty, kteří se snaží blokovat cestu delegací do místa jednání G20. Nad městem se v některých místech vznášel černý dým. Dopoledne navíc hamburští policisté požádali o další posily.
Neznámí pachatelé zapálili v noci na čtvrtek deset aut v prodejně vozů Porsche v Hamburku. Policie vychází z toho, že čin souvisí se summitem zemí G20, který se v tomto severoněmeckém městě uskuteční v pátek a v sobotu.
Šéfové zemí tvořících skupinu největších ekonomik (G20) se v neděli na úvod dvoudenního rokování ve východočínském městě Chang-čou shodovali na nutnosti podpořit globální hospodářský růst a slábnoucí světový obchod. Čínský prezident Si Ťin-pching při zahájení jednání varoval před kumulací rizik ve světové ekonomice a vybídl ke společné podpoře obchodu a investic a k odmítnutí obchodního protekcionismu.
Americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny, se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Bílý dům označil program jednání obou hlav států za nabitý, Obama chce s čínským prezidentem zhodnotit všechna důležitá témata vzájemných vztahů za posledních osm let, a to včetně citlivých záležitostí, jako jsou území nároky Číny v Jihočínském moři, americká obvinění Číňanů z kyberšpionáže či postoj Pekingu k dodržování lidských práv.
