Vláda v Berlíně by měla uvažovat o postupném zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu ze současných 65 na 69 let. V opačném případě jí hrozí, že nebude schopna závazky vůči penzistům splnit, uvedla německá centrální banka (Bundesbank) ve své zprávě za měsíc srpen. Tón sdělení Bundesbank je střízlivý, ale věcně jasný, píše magazín Der Spiegel. Dle domácích komentátorů ale tento návrh politicky přijatelný do voleb v roce 2017 zřejmě nebude.

V Německu začnou postupně odcházet do důchodu populačně silné ročníky z 50. a 60. let. Mladších pracovníků, kteří by tyto lidi nahradili, však bude méně. "Demografický vývoj v Německu staví průběžný důchodový systém kvůli klesající porodnosti a rostoucí průměrné délce života před značné problémy s financováním," stojí v textu zveřejněném na webu Bundesbank.

Němci v současnosti odcházejí do důchodu krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 se by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. Bundesbank ale odhaduje, že toto zvýšení nebude stačit na to, aby vládě v Berlíně umožnilo ponechat výši starobních důchodů na úrovni, kterou si vytyčila. Ta by zhruba od roku 2050 měla činit nejméně 43 procent průměrného příjmu.

Aby se zabránilo tomu, že příspěvky do penzijního systému budou příliš vysoké nebo že úroveň státem vyplácených důchodů klesne, měla by vláda uvažovat o tom, že do roku 2060 zvýší věk pro odchod do důchodu na 69 let, uvedla Bundesbank. Jedním z klíčových předpokladů politiky v této oblasti dosud je, aby příspěvky na důchod nepřekročily 22 procent, což by se při důchodu v 69 letech dalo splnit, konstatuje banka. Dle jejích  propočtůby jinak klesla roku 2060 výše starobních důchodů na úroveň 40,5 procent průměrných příjmů a výše.

Před spolkovými volbami, které se konají příští rok, ale tento návrh zřejmě politicky průchodný nebude. "Německá vláda stojí za odchodem do důchodu v 67 letech," uvedl mluvčí kabinetu Steffen Seibert. V berlínské velké koalici (CDU/CSU a SPD) se ale o této otázce vede aktuálně tvrdý boj.

Dřete a důchodu se stejně nedočkáte

Prognózu, s níž nedávno přišel Institut německého hospodářství (IW), označila řada německých média za šokující a znepokojující. "Kdo pracuje celý život, rád by si na stará kolena užil zaslouženou penzi - alespoň trochu. Tato perspektiva se bude ale obyvatelům Spolkové republiky stále více vzdalovat a v budoucnu se mnozí z nich důchodu už vůbec nedožijí. Komu je dnes méně než 40 let, bude muset nejednou pracovat až do konce svých dní," napsal například list Die Welt.

Němci se musí připravit na to, že budou do penze odcházet až ve svých 73 letech. Ekonomové IW spočítali, jak zůstane důchodový systém financovatelný navzdory demografické krizi. Aby stále méně aktivně pracujících nemuselo "živit" vzrůstající počet důchodců, musí být více aktivně pracujících. Toho lze nejsnadněji dosáhnout tím, že Němci budou pracovat do stále vyššího věku. Roku 2030 by se do penze mělo podcházet v 69 letech a v roce 2035 v 71 letech. Od roku 2041 by věk odchodu do penze měl být konstantně 73 let.

Podle této prognózy nezůstane Němcům na užití si klidného stáří moc času. Dnes 40letý muž se podle aktuálních prognóz dožije v průměru 79 let věku. U žen je to o čtyři roky déle. Dnes si Německý muž užívá důchodu v průměru 19,3 roku, ženy 21,4 roku. Cifry odhalují, v jak neutěšené situaci se státní důchodový systém nachází. Pokud jde o nynější masovou migraci, pro demografii Německa není spásou.

Momentálně se Německo s velkými bolestmi postupně připravuje na odchod do důchodu v 67 letech, napsal dále Die Welt. V tomto věku půjdou do důchodu všichni, kdo se narodili v roce roku 1964 a později. Odejít předčasně do penze je možné už ve věku 63 let, ale důchod se tím snižuje - každý měsíc o mínus 0,3 procenta. Stát se zatím ale chová poměrně velkoryse a navyšuje důchody těm, kdo, ač celoživotně přispívali do důchodového systému, nemá dost peněz k životu.

Letos v červenci dojde k nejvyššímu zvyšování důchodů za uplynulých 23 let. Na západě republiky o 4,25 procent, na východě o 5,95 procent. Stát přitom musí už teď dotovat důchodovou kasu 86 miliardami eur ročně.

Aby se zabránilo fiskální katastrofě a drastickému snižování důchodů, je třeba zachovat poměr, při němž tři přispěvatelé do sociálního systému financují jednoho penzistu. Pokud bude pokračovat nynější demografický vývoj, bude roku 2050 poměr 1,5 pracujících na jednoho důchodce. Právě proto by se podle propočtů IW mělo od roku 2041 odcházet do penze až v 70 letech. Dnešní propočty politiků považují experti za příliš optimistické.

Zákonem stanovený odchod do důchodu není ale v žádném případě shodný se "skutečným" věkem začátku penze. Němec končí svou pracovní činnost, když mu je v průměru 62,1 roku. Němky pracují o půl roku déle. Zvláště extrémní rozdíl mezi zákonem a realitou existuje ve Francii. Francouzi odcházejí na odpočinek ve zhruba 60 letech, zatímco zákon předepisuje 65 let. Nejdéle v Evropě pracují Portugalci, svůj job opouštějí v průměru v 68,4 letech. Aby to ale finančně zvládli, pracují portugalští muži běžně do 73 let a ženy do 75 let.