Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nebude navrhovat těžbu nového ložiska uranu v Česku. Na veřejném projednání surovinové politiky ČR to v pondělí uvedl náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba. Současná vláda schválila na konci roku 2014 zprávu, která řešila dotěžení současného ložiska uranu Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku a přípravu případné těžby nového ložiska v Brzkově na Jihlavsku. Proti možné těžbě u Jihlavy dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.

Proti otevření dolu společně bojují čtyři sídla, kromě Brzkova Přibyslav, Polná a Věžnice. Projednávání surovinové politiky se v pondělí zúčastnili starostové Přibyslavi Martin Kamarád (ODS) a Brzkova Aleš Bořil (nestraník). Po jednání ČTK řekli, že zůstávají ve střehu. „Pan ministr (průmyslu a obchodu Jan) Mládek to může slíbit, ale vláda o tom musí rozhodnout, protože ona zadala ten úkol,“ řekl Kamarád. Kromě toho, jak bude upraven text surovinové politiky, bude podle obou starostů důležité i to, zda budou zastaveny kroky, jež by mohly otevírat cestu k těžbě u Brzkova v budoucnu.

Postoj MPO potvrdil ČTK mluvčí resortu František Kotrba. Uvedl, že dosavadní text připravované surovinové politiky týkající se uranu bude v tomto smyslu upraven. Z oblastí, které nová surovinová politika řeší, považuje podle něj ministerstvo za mnohem významnější například potenciální zdroje takzvaných moderních high tech surovin. „Příkladem je lithium, které může být klíčem k rozvoji elektromobility a skladování energie,“ dodal. Návrh nové surovinové politiky chce ministerstvo předložit vládě v dubnu letošního roku.

Vláda loni v lednu schválila materiál o možných řešeních důsledků uzavření uranového dolu v Rožné. Útlum tamní těžby od roku 2016 do konce roku 2018 má státní podnik Diamo celkem přijít na 235,8 milionu korun. Podle dřívějších informací má likvidace ložiska Rožná začít v letošním roce. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě, v provozu je skoro šest desetiletí.

Ministři znění nové surovinové politiky řešili už loni v lednu, kdy bylo zadáno posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (proces SEA). Zástupkyně společnosti Amec Foster Wheeler, která dopad materiálu na životní prostředí posuzovala, v pondělí uvedla, že předkládaný dokument nebude mít na životní prostředí závažné negativní vlivy.

Těžba hlavních nerostných surovin v ČR dlouhodobě a trvale klesá

Ministerstvo průmyslu ve verzi návrhu surovinové politiky, který má ČTK dispozici, uvádí, že prioritou Česka v surovinové politice zůstává bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli pak materiál zmiňuje například ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo přednostní využívání surovin z domácích zdrojů, pokud je to ekonomicky a ekologicky možné. Podobné cíle obsahuje dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.

Například u těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice stále disponuje relativně velkými celkovými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy černouhelné společnosti OKD upozorňuje na to, že současná situace v evropském černouhelném hornictví je velmi složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. „V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.

Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území, už dříve ČTK řekl, že důvodem je mimo jiné odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v tuzemsku těží hnědé uhlí a stavební kámen.