Vláda v Pekingu se ohledně voleb v zahraničí zpravidla zdržuje komentářů. S vysvětlením že jde o vnitřní záležitost té které země. V americké volební kampani ale čínský ministr financí Lou Ťi-wej (Lou Jiwei) tuto zeď mlčení už před nějakou dobou prolomil. Letos v dubnu označil pro list Wall Street Journal (WSJ) Donala Trumpa za iracionální typ, který svými protekcionistickými záchvaty dává v sázku přední mocenskou pozici USA. Opravdu čile se o volebním boji ve Spojených státech diskutuje v čínských sociálních médiích. A tam už je vítěz voleb jasný.  

Většina počítá s Trumpovým vítězstvím 8. listopadu. Ať už je Trump jakkoli iracionální, přístup čínského internetu k jeho výrokům odporuje zdravému rozumu. Kandidát republikánů přitom v uplynulých měsících nenechal u hospodářsko-politických témat na Pekingu nit suchou. Čína je podle něj největší manipulátor měn v historii lidstva. Číňanům vyčítá, že ukradli v USA miliony pracovních míst, což chce změnit novým projednáním všech obchodních smluv. 

Tyto zmatené teze ale jeho image na čínském internetu neškodí, konstatuje list Neue Zurcher Zeitzung (NZZ). Oslavují ho spíše jako silného muže, který to jako podnikatel někam dotáhl. V Číně má Trump přezdívku „velká huba“, což však vůbec není míněno jako odsudek. Číňané mají pro politiky takového ražení slabost. Velkému uznání se kvůli důrazu na domnělé silné a mužné vystupování těší v říši středu též ruský prezident Vladimír Putin.

Prudká Trumpova kritika hospodářské politiky jejich vlasti nechává Číňany zjevně chladnými. Spíše poukazují na to, že ve volebním boji v USA jde o show. Až skončí, domluví se s Trumpem na rozhovorech způsobem, který bude výhodný pro obě strany. Při takových jednáních přijde Číňanům vhod ještě jedna  vlastnost stavebního magnáta. Není to žádný ideolog a jako byznysmen prokázal, že je flexibilní a pragmatický. Takové vlastnosti Číňany oslovují.  Odpovídají totiž jejich vlastní životní filozofii.

Přednosti spatřují Číňané u Trumpa jako prezidenta nejen v oblasti hospodářské politiky. K otázkám zahraniční politiky se sice zatím téměř nevyjadřoval, ale v Číně vzali se zadostiučiněním na vědomí jeho komentář, že Japonsko a Jižní Korea se v otázce bezpečnostní politiky v podstatě jen vezou s USA. To živí naděje, že USA pod Trumpem by daly tomuto regionu vale, takže mocipáni v Pekingu by tam mohli realizovat své mocenské choutky. Nicméně, Číňané vědí, že v americkém systému by Trump nemohl dělat vše, co a jak si umane.

Na rozdíl od kandidáta republikánů se demokratka Hillary Clintonová netěší u Číňanů dobré pověsti. Po nedávném záchvatu slabosti ji na internetu už odespali. „Je někdo takový vůbec s to, stát se prezidentkou,“ zaznívala rétorická otázka. Takové diskuse rychle sklouznou k nepřátelství vůči ženám. S odkazem na jejího nevěrného manžela se tak nabízí otázka, zda Hillary dokáže uspokojit USA, když to nedokázala u Billa. Též věk Clintonové je pro část Číňanů důvodem ke skepsi. Měla vy se raději starat o svá vnoučata, zní rady z internetové komunity.

Bez ohledu na to, jak volby ve Spojených státech dopadnou, uplynulé měsíce demonstrovaly Číně slabosti západní demokracie. V Pekingu se potichu ptají, jak je možné, že taková pomatená hlava jako Trump mohla vůbec dokázat, že se stala kandidátem na nejvyšší úřad USA. Oficiálně je úspěch jeho nacionalistických a populistických výroků hodnocen jako doklad, že západní demokracie dospěly na své hranice. Z pohledu Pekingu oslovuje Trump voliče, kteří se už americkým systémem necítí zastupováni. Tento poznatek z pohledu komunistické strany dokládá nadřazenost čínského státního systému jedné strany, která se stará o všechny občany.

Business Monitor24, pp