Ministerská předsedkyně Theresa Mayová strávila Velikonoce se svým mužem na venkově procházkami v přírodě. Tam se rozhodla k akci. Hned po návratu do Londýna v úterý oznámila – v tradičně britských námořnicky modrých vlněných šatech s tenkým bílým proužkem – před sídlem britských premiérů v Downing Street 10, že se rozhodla vyhlásit už na 8. června předčasné volby. Večer předtím to zavolala královně Alžbětě II.

Den nato přišla prosadit své rozhodnutí do parlamentu, kde potřebovala získat dvoutřetinovou většinu. Přes ostrou a kritickou debatu nakonec pro svůj plán přesvědčila 522 poslanců v 650členné komoře parlamentu. Proti bylo pouhých třináct. Parlament se rozpustí už 2. května.

Mayová své rozhodnutí zdůvodnila tím, že Británie potřebuje silný mandát pro vyjednávání o odchodu z Evropské unie, který oficiálně spustila pár týdnů předtím.

Rozhodnutí Theresy Mayové je chytré a rozumné. Posílí ji osobně, její stranu i Londýn u jednacího stolu při debatách o novém uspořádání vztahů v Evropě. Už od referenda o brexitu koncem června se ukazuje, jak Britové umějí být rozhodní, pragmatičtí a jak se rychle dokážou přizpůsobovat novým poměrům. To jsou přesně ty vlastnosti, které ze Spojeného království dělají silného politického a ekonomického hráče.

Výstižně se to ukazuje na samotném příběhu Theresy Mayové. Dlouholetá nepříliš výrazná konzervativní ministryně vnitra patřila před referendem k zastáncům setrvání v Evropské unii. Pak ji britsky razantní, turbulentní souboj o moc uvnitř konzervativní strany vynesl do čela vlády. A stala se z ní ostrá brexitová premiérka, která se nebojí střetu s evropskými mandaríny typu Jeana-Claudea Junckera. Když předseda Evropské komise otevřeně prohlašoval, že Britové musí za své rozhodnutí trpět a rozhodně nemůžou počítat s tím, že by pro ně nové vztahy s Evropskou unií byly výhodnější než ty dosavadní, Mayová v razantním projevu řekla, že Británii nikdo poškozovat nebude, a ohlásila tvrdý brexit. To znamená i odchod z jednotného trhu a celní unie, který Londýn tradičně považuje za nejvyšší hodnotu svého členství. Nové vztahy se začnou dojednávat od nuly.

Theresa Mayová zjevně nesdílí oblíbené ustrašené klišé většiny českých politiků a politických komentátorů o tom, že ten, kdo vyvolá předčasné volby, za to zaplatí ztrátou důvěry voličů. Využívá momentu, kdy má její konzervativní strana nejsilnější podporu za posledních třicet let. Podle průzkumu YouGov v den, kdy parlament rozhodl o vypsání voleb, by konzervativci získali rekordních 46 procent. To je víc než dvacetiprocentní náskok před konkurenčními labouristy. V Británii, kde se volí většinovým systémem v jednom kole a do Westminsteru míří z každého okrsku jen vítěz, však samotná procenta nejsou tím nejdůležitějším. Podle odhadů z okrsků by konzervativci mohli sebrat labouristům až 58 křesel a zvýšit svou většinu na 387 poslanců. Theresa Mayová se také osobně těší vysoké důvěře Britů. Za nejlepší osobnost v čele brexitového kabinetu ji považuje bezmála polovina z nich. Nikdo z vnitrostranických ani opozičních konkurentů se jí nepřibližuje.

Premiérka počítá i s tím, že předčasné volby posílí její pozici uvnitř konzervativní strany, kde proti ní vystupuje křídlo odpůrců tvrdého brexitu. Někteří z nich už rovnou oznámili, že nebudou kandidovat. Do voleb nepůjde třeba George Osborne, bývalý ministr financí ve vládě Davida Camerona. Právě on byl jednou z hlavních tváří kampaně proti odchodu z Evropské unie a jedním z předních prodejců projektu strach. Veřejnost zásoboval hrozivými scénáři s přesnými výpočty, o kolik se každému Britovi po odchodu z EU budou muset zvýšit daně a o kolik se mu sníží důchod. Osborne dává, prý jen dočasně, před politickou kariérou přednost místu šéfredaktora deníku Evening Standard, který vydává ruský, v Londýně se usídlivší oligarcha Alexander Lebeděv.

Mayová může také od voleb čekat upuštění napětí v tradičně levicovém a prounijním Skotsku. Průzkumy z okrsků ukazují, že i tady konzervativci posílí a stanou se druhou nejsilnější stranou. Mandáty seberou jak Skotské národní straně, tak labouristům.

Britové můžou počítat s tím, že při hájení svých zájmů v Evropě budou mít v Mayové ostrou a odvážnou advokátku. Čím dál víc se ukazuje kontrast mezi akční a rozhodnou Británií na straně jedné – a Evropskou unií neschopnou přiznat si realitu na straně druhé. Dobře to vystihuje užaslý tweet předsedy Evropské rady Donalda Tuska po oznámení předčasných voleb v Londýně: „Tím, kdo řídil brexit, byl Hitchcock: nejdřív zemětřesení a pak rostoucí napětí,“ napsal v narážce na slavného mistra filmového hororu.