Rodinným zahradním oslavám, venkovním koncertům a dalším společenským akcím po desáté hodině večerní by podle novely přestupkového zákona mohlo odzvonit. Nově totiž budou muset být akce s konkrétním datem uvedeny v obecně závazné vyhlášce. Povolení pokračovat po 22. hodině, kdy začíná doba nočního klidu, už obce nebudou moci udělovat pár týdnů či dnů dopředu, jak tomu bylo doposud. To se nelíbí především opoziční TOP 09. Jedná se podle ní o další zásah do svobod občanů.

„Další nesmyslná regulace, příklad vrchnostenského přístupu státu k obcím i občanům. Ukázka přesvědčení vlády, že nejlíp ví, co je pro občany potažmo obce nejlepší,“ zkritizoval změnu v legislativě poslanec Jan Farský (TOP 09), který je zároveň starostou Semil. Podle Farského vyhláška nic nevyřeší, s tím souhlasí také poslanec a bývalý starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík (STAN).

Když padala kritika na novelu přestupkového zákona, většinou se zmiňovala pokuta za urážku úřední osoby, kterou mnohanásobně zvyšuje. Právě kvůli zvýšení pokut plánuje TOP 09 připravit vlastní úpravu zákona. Nyní bude chtít změnit také část týkající se rušení nočního klidu. Změna navíc proběhla více méně bez pozornosti. „Patří to k těm nepozorovaným věcem, ale určitě to stojí také za úpravu. Je to další opatření vlády namířené proti svobodě lidí, které budeme chtít zrušit,“ uvedl serveru ECHO24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09), podle kterého je to třeba řádně posoudit a hlavně probrat s obcemi.

Pokuta až deset tisíc

TOP 09 se na změně týkající se rušení nočního klidu nejvíce nelíbí to, že zasahuje do vnitřních záležitostí obcí. „Pokládám za zcela nevhodné, aby musely obce řešit vnitrní věci vyhláškou,“ uvedl Plíšek. S tím souhlasí také Gazdík. „Určitě to mělo zůstat plně v rukou obcí, naopak mohly být jejich pravomoci v tomto ještě posíleny,“ uvedl pro server ECHO24.

Obec podle novelizace může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, například slavnosti a podobné společenské akce, při nichž poté nemusí být doba nočního klidu dodržována. Problém ale je, že v praxi se vyhlášky vydávají třeba jen jednou za rok. Akce, které nejsou naplánovány s velkým časovým předstihem, tak mohou mít smůlu a budou muset skončit v deset, nebo jejich pořadatelé riskují pokutu.

Ta se v případě porušení nočního klidu oproti předchozí úpravě navíc zvýšila. Fyzickým osobám nyní hrozí pokuta až 10 tisíc. Pokud se přestupku dopustíte opakovaně, pokuta je už ve výši až 15 tisíc.

Trest pro obce

Ministerstvo vnitra novelu zákona o přestupcích zdůvodňuje tím, že obce při vydávání výjimek obcházely zákon, protože nevydávaly rozhodnutí ve správním řízení. Zároveň ale resort upozorňuje, že změnu neinicioval, i když je gestorem zákona. Legislativní změnu navrhla Legislativní rada vlády, jak uvedla serveru ECHO24 tisková mluvčí resortu Hana Malá.

„Ta při projednávání změny zákona upozornila na nepraktičnost platného znění zákona a jeho obcházení ze strany obcí. Důvody pro danou legislativní změnu byly tedy jak praktické – obcházení zákona ze strany obcí – tak i teoreticko-právní – neboť je třeba si uvědomit, že se jedná o výjimku ze všeobecného zákazu, a proto není vhodná forma individuálního rozhodnutí, neboť se jedná o zásah, který se dotýká širokého okruhu osob, a nikoli pouze jednotlivce,“ vysvětlila Malá.

Ministerstvo vnitra nyní pro obce připravilo nový metodický materiál k tvorbě obecně závazné vyhlášky o nočním klidu, kterou se stanovují výjimečné případy. Od října letošního roku budou tedy muset pořadatelé událostí myslet dopředu a zajistit si, aby právě jejich akce byla ve vyhlášce zanesena. Dotknout se to v reálu může i větších rodinných oslav, které se budou konat venku.

Resort se navíc také opírá o rozhodnutí Ústavního soudu, který ve svém nálezu z letošního 7. června judikoval, že výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé žijící v obci mohli počet a rozložení částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat.

„Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že všechny výjimečné případy, při nichž je doba nočního klidu kratší nebo žádná než stanoví zákon, budou muset obce stanovovat ve svých obecně závazných vyhláškách, a to některým ze způsobů judikovaných Ústavním soudem,“ dodala Malá. Plíšek nicméně upozorňuje, že podle některých odborníků Ústavní soud nepožadoval odebrání pravomoci obcím.