Premiéři Bulharska a Makedonie v úterý ve Skopje podepsali dohodu o vzájemném přátelství, která má ukončit odvěké národnostní spory mezi oběma zeměmi. Bulharsko se v ní mimo jiné zavázalo podpořit snahu svého souseda o vstup do Evropské unie, o což Makedonie usiluje přes deset. 

Novým dokumentem se obě země vzdaly všech územních nároků vůči druhé straně a slíbily neprovádět ani podporovat vzájemně nepřátelské aktivity. Bulharsko se jím zavázalo podporovat začlenění Makedonie do EU a NATO a obě země plánují sestavit komisi s cílem objektivně zmapovat svoji společnou historii. Dále budou obě strany rozšiřovat spolupráci v obchodu a dopravní infrastruktuře a uvolní hraniční kontroly.

"Pokud se budete dívat dozadu, zakopnete a upadnete. Proto jsme se rozhodli hledět vpřed," řekl v makedonské metropoli bulharský premiér Bojko Borisov. "Jsem přesvědčen, že za deset let budou patrné výsledky," dodal. Zároveň jde podle něj o důkaz, že i na neklidném Balkáně se mohou spory řešit jednáním bez zahraničních prostředníků.

Borisov a jeho makedonský protějšek Zoran Zaev si za dnešní setkání vysloužili chválu několika evropských činitelů. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení označili dohodu za "inspiraci pro celý region". Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel ocenil skutečnost, že podpis přišel necelé dva měsíce po nástupu Zaevovy vlády.

Dokument ale kritizuje konzervativní makedonská opozice, podle níž jde o projev kapitulace Bulharsku. Strana VMRO-DPMNE, která zemi před současnou levicovou koalicí vládla deset let a která má ve 120členném parlamentu 51 křesel, uvedla, že dokument neratifikuje. Dohoda podle ní poškozuje národní zájmy v oblasti jazyka, dějin a národní identity.

Bulharsko od 19. století vnímalo makedonský národ jako pouhou odnož toho bulharského. Tehdy bulharští nacionalisté prohlásili do té chvíle osmanskou Makedonii za součást svého území, což vedlo ke zrodu neshod mezi oběma kulturně blízkými národy. Spory z tohoto období jsou stále citelné, přestože Bulharsko si již nenárokuje moc nad makedonským územím. Tamní akademici však stále považují makedonštinu za dialekt bulharštiny.

Historické názory sousedících států se podle serveru BalkanInsight rozcházejí také v tom, zda revolucionáři z osmanského období pocházejí z jednoho, či z druhého národa. Oba je přitom oslavují jako své hrdiny. Obě země se rovněž v minulosti vzájemně obviňovaly, že na svém území porušují práva národnostních menšin.