Poslanci z rozpočtového výboru se budou na svém jednání příští týden zabývat problematikou zdaňování takzvaných korunových dluhopisů, řekl předseda výboru Václav Votava (ČSSD) s tím, že tento bod nechal zařadit na pořad jednání a vyžádal si k němu analýzy od ředitele finanční správy Martina Janečka i od náměstkyně ministerstva financí Aleny Schillerové. Takzvané korunové dluhopisy, tedy dluhopisy o nominální hodnotě jedné koruny, se dostaly do popředí zájmu v souvislosti s transakcí ministra financí Andreje Babiše (ANO). Na kauzu Babišova nákupu korunových dluhopisů Agrofertu jako první upozornil Týdeník Echo.

Babiš je koupil od svojí tehdejší společnosti Agrofert, a to v objemu téměř 1,5 miliardy korun. Vzhledem k podmínkám v zákoně nepodléhal jejich úrokový výnos zdanění. Babiš navíc musel čelit podezření, že na jejich nákup neměl dost peněz. Babiš se ale hájil tím, že dluhopisy nakoupil ze svých příjmů a koncem ledna oznámil, že si nechá udělat dva audity svých příjmů a jejich výsledek zveřejní. Do Sněmovny už kromě toho předložil pozměňovací návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, které si nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení s firmou.

„Je to věc, která v podstatě hýbe společností, ptají se mě na to samozřejmě i poslanci,“ řekl Votava k důvodu pro zařazení tohoto bodu. Výbor chce podle něj od generálního ředitele finanční správy Janečka vědět, kolik bylo vydáno korunových dluhopisů a jaká je struktura kupujících. Chce také vědět, zda existuje přehled o výši vydaných firemních dluhopisů a o struktuře firem, které je vydávaly. Výbor bude také zajímat, zda vydání firemních korunových dluhopisů v určitých případech lze považovat za daňový únik.

Vysvětlení po finanční správě chce podle dřívějších informací i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Babiše ještě předtím vyzval, aby uvedl, zda dluhopisy prověřila finanční správa. Babiš mu odpověděl, že správa nespustí plošné kontroly kvůli nezdanění výnosů z korunových dluhopisů. Premiérovi také napsal, že finanční správa již v minulosti dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný právní předpis nezakazoval a nezdanění úrokového výnosu „nelze bez dalších aspektů hodnotit jako nezákonné“.

Nákup Babišových dluhopisů

Na kauzu Babišova nákupu korunových dluhopisů poprvé upozornil Týdeník Echo. Dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny vydal ke konci roku 2012 Agrofert tři miliardy kusů, a to s úrokem 6 procent a s platností na 10 let. Jako fyzická osoba je nakoupil nynější šéf státní kasy. Dnes vlastní přes 1,5 miliardy kusů těchto dluhopisů a nakupoval je, když už byl v politice. Vynáší mu tak okolo 90 milionů korun. Jde zřejmě o jeho největší soukromý příjem. A ačkoli sám hlásá, že daně se platit mají, on sám je z těchto výnosů odvádět nemusí kvůli nízké korunové hodnotě. Jen za minulý rok tak Andrej Babiš na daních ušetří 13,5 milionu korun. O dalších necelých 20 miliónů snížil daňovou povinnost i Agrofert ministra financí.

Podezřelými z takového nelegálního jednání je spolu s Babišem i dalších osm osob, které byly členy představenstva Agrofertu v roce 2012 a s vysokým úrokem i krácením daně museli souhlasit. Patří mezi ně například současný předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nebo současný šéf představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

Důležité přitom je, že tuto možnost Agrofert využil jen krátce před tím, než ze zákona vypršela. Novela zákona, která vydávání korunových dluhopisů osvobozených od daně zrušila, začala platit od začátku roku 2013. Zákon byl přijat už na konci dubna 2012 a společnosti, které vydat korunové dluhopisy chtěly, tak měly na emisi více než půl rok. Agrofert dluhopisy vydal až 28. prosince 2012. Kdyby tak učinil o několik dní později, Babiš by z nich dnes musel daně platit.