Ochrana vzdušného prostoru

USA posilují ochranu pobaltských států. Jde o reakci na ruské vojenské manévry

Ochrana vzdušného prostoru
USA posilují ochranu pobaltských států. Jde o reakci na ruské vojenské manévry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Spojené státy vyslaly dalších sedm stíhaček F-15 na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Stroje v úterý přistály na vojenské základně v litevském Šiauliai, informoval ministr obrany baltského státu. USA posilují svou přítomnost v Pobaltí v době zvýšených bezpečnostních obav v regionu kvůli blížícím se rusko-běloruským manévrům.

Americké stíhačky mají hlídkovat ve vzdušném prostoru Litvy, Estonska a Lotyšska. Nahradily čtyři polské stíhačky, které nebe nad těmito členskými státy NATO hlídaly v posledních čtyřech měsících v rámci alianční operace zaměřené na ochranu vzdušného prostoru.

Rusko a Bělorusko plánují v září uskutečnit společné vojenské manévry pod kódovým označením Západ 2017, což znepokojuje zejména Polsko a trojici pobaltských států. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin dnes ale prohlásil, že zprávy světových médií o „ruské hrozbě“ kvůli chystaným rusko-běloruským manévrům nemají nic společného s realitou a že cvičení bude mít „povýtce obranný charakter“.

Litevské tajné služby tvrdí, že cvičení má napodobit ozbrojený konflikt s NATO. Také náměstek běloruského ministra obrany Oleg Bělokoněv připustil, že scénář cvičení počítá s pokusy o destabilizaci ze strany „koalice zemí na Západě“, tedy i Polska, Litvy a Lotyšska. Bělokoněv odhaduje počet vojáků, kteří se manévrů zúčastní, na 13.800, jeho ruský protějšek Formin hovoří o 12.700 vojácích.

Severoatlantická aliance se podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga domnívá, že ve skutečnosti se cvičení zúčastní mnohem více vojáků, než je oficiálně hlášeno.

Od svého vstupu do NATO v roce 2004 pobaltské státy spoléhají na partnery v alianci, pokud jde o ochranu jejich vzdušného prostoru. Dvakrát tam už působily i české gripeny. Letos NATO vyslalo do pobaltských států a Polska mezinárodní jednotky, aby zmírnilo obavy těchto států z Ruska.

Jenom minulý týden alianční piloti čtyřikrát vzlétli k ruským letounům, které se přiblížily pobaltským zemím. Podle litevského ministerstva obrany byl mezi ruskými stroji i bombardér Il-22 a sedm stíhaček.

,

29. srpna 2017