„Letíme vzhůru jako raketa.“ ‑ „Jako by zemi polil živou vodou.“ Nestačí mluvit o rekordech, překvapení, pozitivním šoku. Poté, co byly zveřejněny údaje o stavu ekonomiky v prvním čtvrtletí 2015, jsme se dočkali i vyloženě poetických titulků s náboženským podtextem. I když ohromný titulek „Vzkříšení“, kterým uvítala Mladá fronta DNES zprávy o ekonomickém růstu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013, letos překonán nebyl.

Nutno přiznat, že zpráva Českého statistického úřadu z prvního čtvrtletí 2015 musela překvapit i otrlé ekonomy. Ekonomika rostla o 3,9 procenta HDP rychleji než v prvním čtvrtletí roku 2014 a o 2,8 procenta rychleji než ve čtvrtém čtvrtletí 2014. Zvláště druhé číslo musí vzbuzovat náboženské vytržení, pokud se tedy experti Českého statistického úřadu nepřepsali. V Evropě je druhé nejrychlejší Rumunsko, které rostlo mezičtvrtletně o 1,6 procenta. A kdyby česká ekonomika stejně rychle rostla i ve zbytku letošního roku, tak by se proti loňsku zlepšila dvouciferným tempem.

Neuvěřitelnost takových čísel si uvědomili i sami statistici a ve stručné zprávě zdůraznili, že růst je ve skutečnosti o něco menší. Mezičtvrtletní růst HDP byl podle nich ovlivněn výběrem tabákové daně, který významně zhoršil bilanci posledního čtvrtletí 2014, a tím logicky pomohl prvnímu čtvrtletí 2015. K popisu ekonomického růstu je podle statistiků vhodnější jiný údaj, konkrétně hrubá přidaná hodnota (HPH), kde se sčítá produkce firem a platy jejich zaměstnanců. HDP a HPH jsou obvykle velmi podobná čísla, tentokrát je však mezičtvrtletní HPH významně nižší a dosahuje 1,7 procenta. I takový růst by byl neobvyklý, naposled jsme ho zažili v roce 2006. Znamenal by fakticky, že se Česko vyrovnalo nejrychleji rostoucím evropským ekonomikám, kterými byly loni Polsko, Maďarsko, Slovensko, pobaltské země a Rumunsko, pokud se nestalo úplným lídrem.

Tyto úvahy samozřejmě platí jen podmíněně, protože se publikovaná čísla mohou při revizích změnit až o jedno procento. Lze pochopit statistiky, kteří si stěžují, že jsou jejich data o hospodářském růstu považována pomalu za Písmo svaté, a proto jsou za každou revizi tvrdě kritizováni. Úprava o procento skutečně není nic významného, přesto může rozzlobit publicisty a ekonomy, kteří právě na základě tohoto jediného procenta psali vzletné ódy o ekonomickém zmrtvýchvstání. Ovšem i přes vliv tabáku a přes vyhlídku na možné revize jde brát údaje o HDP vážně. Pokud se obdobná data zopakují i ve druhém čtvrtletí, pak to bude znamenat, že ekonomika nabrala ještě vyšší rychlost než v minulém roce.

Tance chudých příbuzných

Předběžné údaje říkají jen málo o tom, odkud se vzala taková energie ke zrychlení růstu. „Klíčový význam měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků a strojů a zařízení.“ Tak zní jediná vysvětlující věta, již se statistici dosud odvážili publikovat. Tím se opravdu leccos vysvětluje. Ze stejných zdrojů vyvěrá růst ostatních východoevropských zemí, a tak není divu, že i Česku začala prospívat pozice lacinější periferie německého průmyslového komplexu. Nabídku kvalitních, přesto levných pracovních sil ještě podtrhlo rozhodnutí České národní banky z listopadu 2013, podle nějž nebude vůči euru posilovat koruna. Proto tuzemské mzdy loni v přepočtu na eura klesaly a potěšily stratégy německého průmyslu. Efekt mzdového poklesu se mohl v plné síle projevit v růstu průmyslové produkce právě počátkem roku 2015.

Jestliže nízké mzdy v minulém roce nastartovaly výrobu, letos se mzdy naopak začaly zvyšovat tempem, jaký Česká republika dlouho nezažila. Údaje za celou ekonomiku budou k dispozici až počátkem června, zprávy z průmyslových podniků jsou však jednoznačné, například objem mezd tam v prvním čtvrtletí vyrostl o pět procent. Tím byl splněn druhý předpoklad růstu přidané hodnoty.

Zní to dobře, přesto důvod k náboženskému vytržení fakticky chybí. V přepočtu na eura je průměrná česká mzda na necelých dvou třetinách minimální mzdy v Německu. Můžeme tedy slavit, ale zatím pouze to, že se mzdová propast vůči Západu po letech opět začala zmenšovat.